Soudní rozhodnutí souvisí s vývěskou, kterou Bartoš se Zemánkem zanechali minulý rok na místě u Polné, kde byla Hrůzová zavražděna. Na papír napsali: "Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena."

Muži dnes vyjádřili přesvědčení, že jejich proces je zpolitizovaný. "Určitě podáme odpor, hlavní líčení si nenecháme ujít. Je to evidentní snaha pošpinit nás před volbami, aby na nás ulpěla nějaká špína," prohlásil Bartoš. Jihlavský okresní soud, který příkaz vydal, se tak věcí bude muset zabývat veřejně.

Podle právníka Miroslava Timury obvinění obou mužů zahrnovalo jak hanobení národa a rasy, tak i podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Zda jim soud uložil roční podmínku s dvouletou zkušební dobou za oba tyto činy, prý zatím nevědí. "Máme absenci informací. Příkaz je teprve v režimu doručování, takže jsme se s ním zatím neseznámili," podotkl.

Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako "hilsneriáda", bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější první československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy.