Ústavní soud stížnost obdržel koncem září, zjistila ČTK z veřejně dostupných justičních databází. Jako zpravodajka ji dostala na starost Milada Tomková. Délku rozhodování nelze předjímat, obvykle se v trestních kauzách pohybuje od několika týdnů do několika měsíců.

Verdikt nad Špačkem letos v červnu potvrdil Nejvyšší soud. V dovolání obhajoba poukazovala na údajný extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Špaček prý vraždu neplánoval, a pokud používal výrazy jako "uklidit" a "zlikvidovat", měl na mysli dočasné odstěhování společníka na Slovensko, kde by se ztratil policii z očí a nemohl svědčit. Nejvyšší soud ale Špačkovi neuvěřil a potvrdil závěry Městského i Vrchního soudu v Praze. Poukázal při tom na pečlivě rozebrané audiozáznamy návštěv Špačkovy družky ve věznici i na její svědeckou výpověď.

Invalidní důchodce Špaček byl už dříve několikrát odsouzen pro majetkové trestné činy. Vraždu se snažil dojednat z vazební věznice v Ruzyni, kam se dostal kvůli obvinění z rozsáhlého podvodu s pohonnými hmotami. Jeho o deset let mladší podnikatelský společník, kterého Špaček využíval jako "bílého koně" a který byl stíhán na svobodě, začal spolupracovat s policií. Špaček se prý obával toho, že vyzradí informace o jejich trestné činnosti.

Proto od srpna do září 2012 údajně instruoval svou družku, která za ním do vazby chodila na časté návštěvy, aby zařídila mužovo "uklizení". Nejprve pro ni připravil text čestného prohlášení, které měl společník podepsat a vyvinit Špačka z trestné činnosti. Potom se ženy podle verdiktu opakovaně vyptával, zda se jí už podařilo zajistit jeho odstranění. Chtěl, aby vraždu provedl jeho známý, ukrajinský dělník Petr, za 50.000 korun. Z plánů však sešlo.