Úvodní slyšení v severoněmeckém Lüneburgu začalo dopoledne s asi půlhodinovým zpožděním. Gröning do jednacího sálu přišel s pomocí chodítka, v chůzi mu pomáhali také jeho právníci.

"Nepochybuji o tom, že nesu morální spoluodpovědnost," řekl Gröning soudu s tím, že v roce 1942 hned po příjezdu do Osvětimi se dozvěděl o zabíjení Židů plynem. "Prosím o odpuštění. V otázce trestní viny musíte rozhodnout vy," prohlásil křehce působící muž, který podle agentury DPA při své výpovědi chvílemi mluvil tak, jak tomu bylo zvykem v hitlerovské éře. Cílem tažení proti Polsku ze září 1939 tak podle něho bylo "zpráskat Poláky".

Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil do roku 1944. Obžaloba se ale soustředí na období mezi květnem a červencem 1944 na takzvanou maďarskou akci, při níž nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420.000 maďarských Židů. Právě z podílu na smrti 300.000 z nich se Gröning zodpovídá.

Podle státního zástupce se Gröning neúčastnil přímo násilností, prohlížel zavazadla zabavená přijíždějícím vězňům a vybíral z nich peníze. Ty pak posílal do Berlína. Podle obžaloby svou prací podporoval systematické vyvražďování, proto čelí obviněním z napomáhání k trestnému činu. Také přispěl k tomu, že nacistické Německo mělo z masového vraždění ekonomický prospěch, uvedl státní zástupce Jens Lehmann.

K žalující straně se připojilo více než 60 lidí, jde o přeživší holokaustu a příbuzné obětí z Maďarska, USA či Kanady. "Neskončilo to s pádem Hitlera," řekla o psychické bolesti, jakou v souvislosti s Osvětimí pociťuje, Eva Mozesová Korová. Ta soud sledovala přímo v Lüneburgu. Na ní a její sestře-dvojčeti lékařské pokusy dělal Josef Mengele. "Nejde jen stisknout tlačítko a začít nový život," citovala tuto jednaosmdesátiletou ženu agentura Reuters.

V případě odsouzení hrozí Gröningovi trest odnětí svobody v délce nejméně tří let. Soud by přitom musel rozhodnout, zda zdravotní stav odsouzeného umožňuje odpykání trestu.

Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holokaustu. "Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem spalovací pece," řekl před deseti lety v rozhovoru s BBC. Opakovaně trvá na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil.

Reuters připomíná, že Gröningův případ se týká zásadní otázky, zda trestní odpovědnost nesou i lidé, kteří se aktivně na vyvražďování Židů nepodíleli a byli jen malými součástmi v obřím soukolí nacistické mašinérie. Vyšetřovatelé v minulosti v případě Gröninga a dalších lidí pracujících ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi došli k závěru, že jejich tehdejší jednání nijak nesouviselo s vražděním, jež se dělo kolem nich. To se změnilo s případem Johna Demjanjuka, který byl v roce 2011 nepravomocně odsouzen za napomáhání k masovým vraždám Židů, i když chyběly důkazy, že by se nějaké vraždy coby strážce v koncentračním táboře Sobibór dopustil.