"Obavy jednoho z členů rady se dají shrnout do toho, že vnímá, že se prognóza naplňuje, a to dnešní zvýšení sazeb předvídá. Ale znepokojuje ho, že jsme jediná centrální banka široko daleko, která rytmicky a vehementně zvyšuje sazby. A zda to nemůže teoreticky vést k příliš velkému zpřísnění měnových podmínek pro ekonomiku," uvedl Rusnok.

Rada označila rizika pro odhadovaný vývoj ekonomiky v aktuální prognóze jako vyrovnaná a nevýrazná. Nejistotou v odhadovaném vývoji je podle rady nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodě a dění kolem brexitu.

Dnešní rozhodnutí se podle Rusnoka opírá o stávající makroekonomickou prognózu ČNB ze srpna a o vyhodnocení informací, které ČNB od té doby získala.

Inflace bude podle guvernéra ve zbytku roku nad dvouprocentním cílem ČNB a následně by se měla snížit ke dvěma procentům. "S tímto výhledem je konzistentní zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich neutrální úrovni," uvedl Rusnok. Dodal, že v reálném vyjádření při započtení inflace má ekonomika stále záporné úrokové sazby.

Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna je slabší než očekávání a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. K dalšímu zvýšení sazeb by podle odborníků mohla letos centrální banka přistoupit v listopadu.

ČNB dnes zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 2,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.