U pracovních míst by to znamenalo, že země EU přijdou o pracovní místa, která odpovídají zhruba 0,7 procenta celkové pracovní síly. To je více než milion míst.

MMF upozornil, že jeho studie ukazuje větší negativní dopad na EU z brexitu, než některé předchozí zprávy, protože počítá s přerušením výrobních dodavatelských řetězců a s dopadem cel a omezením obchodu s finančními službami.

Británie má opustit EU příští rok 29. března. Britské premiérce Therese Mayové se zatím nepodařilo v rámci její Konzervativní strany najít shodu ohledně podoby budoucích vztahů s EU, natož dojednat konečnou dohodu s EU. V březnu se Británie a EU dohodly na koncepci přechodového plánu, který by měl do značné míry zachovat až do konce roku 2020 současný stav. Tato dohoda však nebyla ratifikována a hrozí, že se rozpadne, pokud nedojde k dohodě o dlouhodobějších cílech.

"Síla integrace mezi eurozónou a Británii znamená, že brexit nebude mít vítěze," uvedl MMF.

Nejhůře postižené bude Irsko kvůli svému úzkému obchodnímu spojení s Británií. Následovat budou Nizozemsko, Belgie a Lucembursko. Problémy bude mít také Německo kvůli průmyslovým dodavatelským řetězcům.

Británie tvrdí, že je v ekonomickém zájmu EU přijmout flexibilní přístup k brexitu, zatímco EU má obavy, aby nebyl stanoven precedens, který umožní zemi opustit EU, ale zachovat si veškeré aspekty členství, které považuje za výhodné pro sebe. Někteří britští zákonodárci se domnívají, že by země měla opustit EU a obchodovat na základě podmínek stanovených Světovou obchodní organizací (WTO), pokud EU nabídne málo ústupků. Tento scénář MMF považuje právě za odchod bez dohody.

Ekonomické škody způsobené brexitem by byly minimální, pokud by Británie přijala tzv. měkký brexit, tedy model spolupráce s EU ve stylu Norska. To však Mayová odmítla, protože by to vyžadovalo, aby Británie dodržovala předpisy EU.

Dohoda o volném obchodu u průmyslového zboží, což je nejblíže tomu, o co Mayová nyní usiluje, sníží dlouhodobé ztráty EU na 0,8 procenta HDP, tedy zhruba 130 miliard USD.