"S rozhodnutím antimonopolního úřadu se musíme nejdříve podrobně seznámit a následně rozhodneme o dalším postupu," sdělil dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Proti rozhodnutí úřadu lze podle Reuters během 14 dnů podat odvolání k nejvyššímu správnímu soudu.

Dohoda, jejíž hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,3 miliardy Kč), vzbudila pochybnosti, zda tak malá společnost jako je Inercom dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru vyvolaly také nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu.

Antimonopolní úřad uvedl, že transakce by mohla Inercomu pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. "Na základě celkové analýzy lze dospět k závěru, že existuje riziko, že transakce povede ke vzniku či posílení dominantní pozice sloučené skupiny," píše se v dnešním prohlášení úřadu.

Inercom, jehož majetek činí zhruba 100 milionů leva (1,3 miliardy Kč), by v rámci dohodnuté transakce převzal aktivity, jejichž roční tržby se pohybují kolem 1,8 miliardy leva (téměř 24 miliard Kč).

ČEZ, který je v České republice největší energetickou společností ve většinovém vlastnictví státu, vede s bulharskou vládou arbitrážní řízení. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože podle tvrzení českého podniku nedokázala ochránit jeho investice do energetiky v Bulharsku.

Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.

Elektřina a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení elektřiny v roce 2013 vedlo k pádu první vlády nynějšího bulharského premiéra Bojka Borisova. Také plánovaný prodej aktivit společnosti ČEZ firmě Inercom vyvolal v Bulharsku protivládní protesty. Ministryně energetiky Temenužka Petkovová oznámila odchod z vlády po zprávách médií, že je napojená na vlastníky Inercomu. Její rezignace ale nakonec nebyla přijata.