"Překročili jsme původní investiční cíl ve výši 315 miliard eur a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by měl do roku 2020 v unii vytvořit 1,4 milionu pracovních míst a zvýšit výkon ekonomiky o 1,3 procenta," uvedl Juncker. Upozornil, že z fondu byly financovány projekty, které by se neobešly bez podpory EFSI a to bez dalšího zadlužování. Dvě třetiny z nich totiž pochází ze soukromého sektoru.

Měřeno velikostí hospodářství je podle komise největší dopad "Junckerova plánu" znatelný v zemích, jež byly těžce zasaženy krizí, tedy na Kypru, v Řecku, Irsku, Itálii, Portugalsku a Španělsku. I když je dopad přímých investic v těchto zemích vysoký, z výpočtů vyplynulo, že regiony zahrnuté do politiky soudržnosti, tedy většinou státy ze střední a východní Evropy, budou pravděpodobně z dlouhodobého účinku těžit více.

Podpora z EFSI umožnila EIB a její přidružené společnosti pro financování malých podniků - Evropskému investičnímu fondu (EIF) - pustit se do 898 akcí a nabídnout rizikové financování 700.000 malých a středních podniků v celé řadě odvětví ve všech 28 členských státech.

V poměru k HDP nejvíce z investic aktivovaných z EFSI získaly Řecko, Estonsko, Litva, Bulharsko a Finsko. Jako příklady lze uvést inovativní řešení v oblasti zdravotní péče ve Španělsku, oběhové hospodářství v České republice a produkci potravin v Řecku.