"Výsledný cíl na úrovni 32 procent lze označit za úspěch, a to i přesto, že neprošel ambicióznější návrh Evropského parlamentu. Technologický vývoj a s ním spojené změny v energetice totiž ukazují, že nezadržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů v Evropě může nakonec politické cíle ještě překonat," uvedl dnes energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Nad nově domluveným evropským cílem pro OZE jsou podle něj dnes pouze Švédsko, Finsko a Lotyšsko. "Česká republika má potenciál rozvoje především v biomase pěstované na zemědělské půdě, větrných elektrárnách a fotovoltaice. Když se podaří snížit spotřebu, bude stačit k naplnění cíle menší produkce obnovitelných zdrojů," dodal.

Jan Freidinger z Greenpeace ČR zkritizoval postoj tuzemských zástupců při dohodě. "Česko při jednáních bohužel sehrálo tradičně negativní roli. Přes programové prohlášení vlády a předvolební sliby většiny politických stran o podpoře malých OZE instalací, prosazovalo Česko nejnižší 27procentní podíl OZE do roku 2030. Suchu, umírání lesů a změnám klimatu navzdory," dodal.

Zcela rozdílný pohled má naopak viceprezident Svazu průmyslu a obchodu a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Na svém twitteru dnes uvedl, že přijatý návrh znamená, že výrobu elektřiny z OZE ve výši asi 20 terawatthodin, se kterou tuzemská Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) počítá až v roce 2040, by Česko mělo mít už o deset let dříve. "Dopad na české hospodářství (v takovém případě bude) asi 1000 miliard korun do roku 2030, tedy asi 1,5 procenta HDP ročně," dodal.

Hospodářská komora nepovažuje za reálné naplnění národního cíle, který by překračoval 20 procent podílu OZE na hrubé konečné spotřebě. Komora považuje za důležité, že dohodnutý cíl je závazný na úrovni celé EU a že nedošlo k závaznému rozdělení na národní cíle pro jednotlivé členské státy.

Česká energetika je stále značně závislá na uhlí a plynu. Navíc celkový podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR již třetím rokem stagnuje. Stát by v prvé řadě při stanovení národního cíle měl zodpovědně posoudit reálné ekonomické možnosti ČR. Přihlásit se k příliš ambiciózním cílům je nezodpovědné. "Možnosti, které pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR máme, jsou dost omezené geograficky a z části i technicky. To s sebou nese obrovskou finanční náročnost naplnění ambiciózních cílů," uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle původního návrhu Evropské komise měl podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu v roce 2030 činit 27 procent, což je kompromis členských států. Některé z nich se zdráhají podporovat příliš vysoké cíle, protože jejich energetika je stále značně závislá na uhlí a plynu. Podle britské nevládní organizace Sandbag se v roce 2017 podílely větrné, solární a biomasové zdroje na výrobě elektřiny v EU 20,9 procenta.