"Z našeho průzkumu vyplynulo, že energetická gramotnost Čechů je velmi nízká, a to na úrovni 35 procent. O něco gramotnější jsou lidé z venkova než městské obyvatelstvo a úplně nejnižší gramotnost najdeme u obyvatel sídlišť, kde žije čtvrtina Čechů," uvedl Jan Tuček z agentury STEM/MARK.

Podle něj je to dáno vlastnickou strukturou - lidé na sídlištích byty, které obývají, často nevlastní a pokud ano, pak o provozních záležitostech tak jako tak často rozhodují kolektivně, což je nemotivuje si o problematice dodávek energií zjišťovat více informací.

Velkou neznámou představuje pro lidi v Česku hlavně skladba ceny za odebíranou energii. Podle průzkumu více než polovina lidí neví, jaký tarif pro odběr energie má. "Přesto, že většina lidí uvádí, že se nad možnými úsporami zamýšlí a že zná své náklady za spotřebu energie, zdá se, že některá fakta jsou vykládána nesprávně. Dobrým příkladem může být převažující názor, že mám-li přeplatek, znamená to, že jsem buď uspořil, nebo mám ´dobrou´ smlouvu,", dodal Tuček.

Z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) vyplývá, že Češi v loňském roce více měnili dodavatele plynu. Změn bylo 227.545, meziroční nárůst činil 11,6 procenta. Největší meziroční nárůst zaznamenala podle statistik OTE společnost MND, které loni u komodity přibylo zhruba 17.500 zákazníků na necelých 40.000. Podle ředitele prodeje a marketingu MND Jana Sýkory hledají české domácnosti při změně dodavatele férové a transparentní podmínky v kombinaci s dlouhodobě výhodnou cenou. "Rádi bychom našim přístupem a nabídkou přispěli k rozhýbání trhu energií i nadále," řekl ČTK. U elektřiny se celkový počet změn dodavatele v Česku proti roku 2016 prakticky nezměnil, bylo jich necelých 360.000.