Mrkvička jezdí s pojízdnou prodejnou tři desetiletí. Smíšeným zbožím zásobuje okolo 60 obcí. "Mám rok do důchodu, takže tenhle rok ještě musím vydržet jezdit," řekl. Lidí ale v posledních letech chodí nakupovat čím dál méně. Další starosti podle Mrkvičky přinesla EET, i proto, že někde není signál na internet. "Končil bych, i kdybych nešel do důchodu," uvedl.

V obci Biskupice - Pulkov na Třebíčsku s 270 obyvateli je prodejna otevřená dvakrát v týdnu. Za obecní prostory, v nichž funguje, obec nevybírá nájem. "Jsme rádi, že se tam vůbec alespoň hodinu v pondělí a hodinu v pátek prodává," řekl místostarosta Martin Svoboda. Před měsícem tam skončila hospoda. Zavedení EET podle Svobody malým obcím určitě neprospělo. "Většinou to tu provozují starší lidé. Musí si platit připojení k internetu, je u toho administrativa," uvedl.

V Panenské Rozsíčce na Jihlavsku, v níž žije 150 lidí, má jednu ze svých prodejen jihlavská firma Lapek. Jak uvedl starosta Bohumil Novák, obec prodejně přispívá na elektřinu, ročně jde o částku do 20.000 korun. Dopad zavedení EET a následného zákazu kouření vidí starosta spíš u hospody v kulturním domě, pro niž obec marně hledá nájemce.

Obec Blízkov na Žďársku vyřešila už dříve starosti s prodejnou tím, že ji začala sama provozovat. "Vystřídali se tu asi tři nájemci, ale bez nějaké podpory to nemohli udržet," zdůvodnil starosta Stanislav Bradáč tuto aktivitu vesnice s 340 obyvateli. "Vím, že to není obvyklé, ale nejsme jediná obec, která to tak provozuje," řekl. EET se tak na prodejnu nevztahuje. Zavedením elektronické evidence prý ale jeden podnikatel v místě zdůvodnil zavření hospody.

Kraj Vysočina vloni v novém grantovém programu rozdělil na udržení prodejen v obcích do 300 obyvatel dva miliony Kč, letos plánuje program zopakovat. Před rokem peníze vyšly na 55 z 91 žadatelů.

EET povinně začala 1. prosince 2016 platit pro hotely a restaurace. Druhá fáze EET, která se týká obchodníků, byla spuštěna loni 1. března.