Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, v lednu vystoupila na 1,2 procenta z 1,1 procenta, kde se držela v předchozích třech měsících.

Nejvyšší roční míru inflace měly Litva a Estonsko s 3,6 procenta, následovalo Rumunsko s 3,4 procenta. Na opačném konci figurovalo Irsko s 0,3 procenta, Řecko s 0,2 procenta a Kypr s minus 1,5 procenta. V České republice byla inflace na 2,1 procenta.

V porovnání s prosincem růst inflace zpomalil v 21 zemích, v jedné se nezměnil a v šesti zrychlil.

K růstu cen v eurozóně v lednu přispěly zejména služby, a to podílem 0,56 procentního bodu, potravin, alkoholu a tabáku (0,39 bodu) a energií (0,22 bodu).

Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Od letošního ledna ale měsíční objem nákupů dluhopisů snížila na 30 miliard eur (760 miliard Kč) z předchozích 60 miliard eur.

Ekonomika eurozóny loni vzrostla o 2,5 procenta, což je nejprudší tempo od roku 2007, kdy se HDP zvýšil o tři procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku ale meziroční tempo růstu zpomalilo na 2,7 procenta z 2,8 procenta ve třetím kvartálu.

V celé Evropské unii se loni HDP zvýšil také o 2,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí růst v EU zpomalil na 2,6 procenta z 2,8 procenta v předchozích třech měsících.