Zpomalení meziroční inflace očekávali i analytici, které oslovila ČTK.

Meziroční zvyšování cenové hladiny podle ČSÚ nejvíce ovlivnily i přes menší zdražování potraviny, jejichž ceny byly proti loňskému lednu o 4,9 procenta vyšší. Vliv na ni mělo i bydlení, kde zdražilo nájemné o 2,1 procenta a tuhá paliva o 5,7 procenta, a vyšší ceny alkoholu, tabáku a stravovacích a ubytovacích služeb.

Opačný vývoj byl u oděvů, které zlevnily o 1,7 procenta. O 1,2 procenta šly dolů ceny poštovních a telekomunikačních služeb a v bydlení bylo teplo a teplá voda levnější o 1,4 procenta a zemní plyn o 1,8 procenta.

Meziměsíční růst cen ovlivnilo zdražení alkoholu a elektřiny, zemního plynu, vodného a stočného v bydlení. Kvůli zdražení dovolených s komplexními službami o 7,1 procenta stouply i ceny v oddíle rekreace a kultura. Mezi potravinami zdražila zejména zelenina, nealkoholické nápoje, některé mléčné výrobky, margarín a rostlinné tuky. Naopak levněji než v prosinci mohli lidé nakoupit oděvy a obuv a z potravin například vejce, máslo, brambory nebo pečivo.

ČSÚ současně provedl revizi spotřebního koše, podle kterého se vypočítává inflace. Jeho pravidelnou obměnou se snaží jít s dobou a v inflaci zohledňovat nejnovější zvyky spotřebitelů. Nově tak statistici sledují mimo jiné ceny paměťových karet, naopak z koše odstranili nenahrané CD a DVD nosiče. Vedle toho po dvou letech aktualizovali váhy jednotlivých položek, které nově vycházejí z výdajů domácností v roce 2016.

ktp rot