"V květnu komise předloží první návrh rozpočtového rámce. Očekáváme tvrdé diskuse v Evropské radě i v Evropském parlamentu," uvedla Cretsuová po schůzce se slovenským vicepremiérem pro veřejné investice a informatizaci Peterem Pellegrinim. Komisařka dodala, že EU v současnosti čelí i novým úkolům, jako je otázka bezpečnosti či odchod Británie z EU, což se projeví při přípravě unijního rozpočtového výhledu.

Právě kohezní politika je podle Cretsuové v praxi nejviditelnější pro občany a naplňuje jeden z cílů EU, kterým je solidarita. "V Evropské unii neexistuje žádný region, který byl neměl výhody z kohezní politiky," řekla.

Podle Pellegriniho se Slovensko musí připravit na to, že bude mít k dispozici z evropských fondů po roce 2020 méně peněz než zhruba 15 miliard eur (380 miliard Kč) , které může čerpat v nynějším sedmiletém rozpočtovém období. Slovenský vicepremiér by uvítal, pokud by Slovensku na další období připadlo z unijních fondů přes deset miliard eur.

Jednoduchý průběh jednání o budoucí podobě kohezní politiky neočekává ani Bratislava. "Diskuse nebude lehká. Je mnoho zemí, které si myslí, že tuto politiku je třeba utlumovat a že si členské země mají poradit se svými problémy samy," řekl Pellegrini. Bez bližších podrobností dodal, že Slovensko je připraveno na diskuse o zvýšení svého příspěvku do rozpočtu EU.

"Do jednání vstupujeme s tím, že Slovenská republika v plné míře podporuje zachování kohezní politiky. Mezi základní poselství patří, že bychom byli rádi, aby příští kohezní politika byla méně administrativně náročná a aby směřovala do méně rozvinutých regionů," uvedl slovenský vicepremiér. Dodal, že Bratislava by také uvítala, aby se kohezní politika podílela alespoň třetinou na unijním rozpočtu EU.

Peníze z evropských fondů Slovensko používá například na budování a modernizaci dopravní infrastruktury či v oblasti zlepšování kvality životního prostředí. Většinu veřejných investic Slovensko v uplynulých letech uskutečnilo právě díky evropským fondům.