Skupina obcí se už dřív obrátila na Nejvyšší správní soud, který jejich podnět v roce 2016 taktéž odmítl. Se samostatnou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu neuspělo ani ministerstvo životního prostředí.

"Myslíme si, že soud jenom byl konzistentní v tom, co už několikrát říkal, to znamená, že stanovisko EIA jako takové nebylo přezkoumatelné a že v podstatě možnosti těch účastníků jsou až v těch navazujících řízeních, jako je územní řízení a stavební řízení," řekl dnes ČTK ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur.

ÚS označil stížnost obcí ve stručném usnesení za zjevně neopodstatněnou. Poukázal na specifickou procesní situaci, kdy souhlasné stanovisko takzvaně obživlo. "Z těchto procesních důvodů jsou tedy ústavní stížností napadená rozhodnutí správná, byť ÚS rozumí stěžovatelům v tom, že by pro ně bylo jednodušší, kdyby 'obživnutí' stanoviska EIA bylo zabráněno, neboť by se rozšíření letiště stěžovatelé nemuseli bránit v následujících fázích správního řízení," stojí v usnesení.

Situace kolem posudku měla složitý vývoj. Ministerstvo nejprve vydalo kladný posudek EIA. Kvůli stížnostem starostů okolních obcí úřad začal své stanovisko prověřovat a poté ho zrušil. Letiště ovšem zrušení souhlasného stanoviska napadlo žalobou a po zásahu justice stanovisko "obživlo".

Loni ministerstvo zastavilo přezkumné řízení. Konstatovalo, že některé nedostatky se podařilo odstranit při postupné přípravě záměru.

Letiště má v budoucnu odbavovat ročně až 3,5 milionu cestujících hlavně na linkách nízkonákladových aerolinií a při nepravidelných a soukromých letech. Investor chce vynaložit asi tři miliardy korun.