Zmiňovaná opatření zvýší podle odhadů náklady firem na pracovní sílu zhruba o jednu miliardu eur (25,5 miliardy Kč) ročně. Z této částky asi polovinu nedostanou zaměstnanci, ale veřejné finance v podobě vyššího výběru daně z příjmů a zdravotních či sociálních odvodů.

"Výrazně to zvýší náklady podniků. Mnoho firem využívá vícesměnnou práci i práci o víkendech. Je to z důvodu konjunktury, je poptávka po výrobcích," uvedl Kremský, podle kterého mohou připravovaná opatření ovlivnit konkurenceschopnost firem. Dodal, že některé společnosti s ohledem na své zaměření, jako například pekárny či akvaparky, nevykonávají svou činnost jen během pracovních dnů či přes den.

Přibližně dvě třetiny firem na Slovensku podle průzkumu zaměstnávají pracovníky i o víkendech. Právě zavedení příplatků ke mzdě za práci o sobotách a nedělích odmítlo nejvíce společností. Noční směny využívá polovina podniků. V celé EU podle dřívějších informací právě na Slovensku největší podíl zaměstnanců pracuje v noci.

Podnikatelé by uvítali, kdyby i stát pomohl ke zvýšení čisté mzdy zaměstnanců. "Pokud stát chce, aby (lidé) pocítili růst ekonomiky, měl by k tomu přispět i sám tím, že se vzdá části daní a povinných odvodů," uvedl Kremský.

Fico v reakci odmítl výtky vůči plánovanému zvyšování příplatků k platům, postavil se také proti snižování daňového zatížení. "Nebudeme to spojovat s žádným snižováním daní, na to dnes není prostor," řekl Fico novinářům.

Uvedené změny, které koalice připravila v době rekordně nízké nezaměstnanosti, se nebudou vztahovat například na úředníky a další pracovníky ve veřejném sektoru. Jejich odměňování neupravuje Zákoník práce, ale jiný předpis. Představitelé vlády již uvedli, že stát přehodnotí nastavení současných příplatků ke mzdám zaměstnanců ve veřejném sektoru, pokud by se objevily rozdíly v porovnání s příplatky v soukromých firmách.