Hlavní index je založený na kombinaci ekonomických ukazatelů, jako je průměr HDP na osobu, dosažená inflace nebo míra zdanění, dále politických ukazatelů typu stabilita, možnost dovolání se práva nebo podnikatelská svoboda, a sociokulturních prvků. Mezi nimi se sleduje růst populace, vzdělání, úroveň zdravotní péče nebo svoboda při výkonu povolání.

Česko předběhl třeba Katar na 21. místě a přímo před ČR se na 22. příčce umístil Tchaj-wan. "Naopak Česku se povedlo v žebříčku předběhnout země jako je Izrael, Jižní Korea, Spojené arabské emiráty nebo Malta," uvedl Lukáš Hendrych z BDO. Z pohledu ekonomického srovnání skončilo Česko na 29. místě, na základě politických faktorů obsadilo 24. místo a z hlediska sociokulturních vlivů je na 26. příčce.

Mezi sousedními zeměmi se nejlépe daří osmému Německu, které si meziročně polepšilo o čtyři příčky. Na 16. místě skončilo Rakousko, jehož umístění se proti loňsku nezměnilo. Polsku patří rovněž beze změny 34. míst. Nejhůře se tak mezi sousedy vedlo Slovensku, které obsadilo 43. příčku a propadlo se o tři místa. Hlavní příčinou nízkého skóre Slovenska jsou špatné sociokulturní podmínky, v nichž mu patří až 61. místo. To je horší výsledek, než vykazuje třeba Rumunsko, dodal Hendrych.

Ve srovnání s minulým rokem se na první místo žebříčku vrátil Singapur, druhé místo patří Hongkongu, Švýcarsko poskočilo na třetí místo. Za nimi následují Nizozemsko a Dánsko, které si udržely pořadí. Nově se mezi první desítku dostalo Německo a Nový Zéland. Německu pomohly výborné ekonomické výsledky. Nový Zéland se zlepšil v politické a sociokulturní sféře. Z žebříčku deseti nejúspěšnějších států vypadly Austrálie a Kanada.

Nejvíce se situace zhoršila v afrických zemích jako jsou Rwanda, Mali a Benin, ale také v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Východní Evropa v indexu dosáhla 50,2 bodu ze sta možných. Západní Evropa vykázala 72,2 bodu.