V objemu a konstantních cenách HDP loni činil 175,9 miliardy eur (4,5 bilionu Kč). Snížil se tak ze 178,1 miliardy eur v roce 2015.

Konečná spotřeba pak klesla o 0,3 procenta místo původně odhadovaného růstu o 0,6 procenta. Podle analytiků bude mít spotřeba možná negativní vliv na ekonomiku i v letošním roce. Po letech úspor uložených Řecku Mezinárodním měnovým fondem a Evropsku unií výměnou za záchranné programy mnoho Řeků zchudlo a v souladu s tím snížili i své výdaje.

Evropská komise ve své únorové prognóze uvedla, že HDP Řecka loni vzrostl o 0,3 procenta. Podle odhadů MMF se HDP zvýšil o 0,4 procenta.

V letošním roce EK čeká růst řecké ekonomiky o 2,1 procenta. Řecká centrální banka pak počítá letos se zvýšením HDP o 1,7 procenta a vláda o 1,8 procenta.

Ekonomické oživení je důležité pro snížení míry nezaměstnanosti a dosažení požadovaného rozpočtového přebytku. Míra nezaměstnanosti v Řecku činí 21 procent a je nejvyšší v eurozóně. Věřitelé pak požadují, aby přebytek primárního rozpočtu, tedy bez zahrnutí nákladů na obsluhu dluhu, letos činil 1,75 procenta HDP, napsala agentura Reuters.

Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řecká ekonomika propadla už asi o čtvrtinu. Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a v rámci dvou záchranných programů dostalo od EU a MMF celkem 240 miliard eur. Aténám to ale k zotavení z krize na rozdíl od ostatních zemí eura zasažených dluhovou krizí nepomohlo a předloni se dohodly na třetím záchranném programu v sumě 86 miliard eur.