"I když hospodářská krize už pominula, zanechala po sobě v řadě regionů hluboké šrámy," podotkla před novináři. V důsledku krize například v řadě členských zemí unie poklesly veřejné investice, a tak to byly právě unijní fondy, které v unii podle komise přispěly k vytvoření asi 1,2 milionu nových pracovních míst. Regiony i země bloku však podle Cretsuové nadále potřebují podporu, aby se mohly soustředit na věci důležité pro budoucnost - na digitální revoluci, důsledky globalizace a klimatických změn, demokratické změny, ale i na migrační problematiku.

Už nyní proto komise navrhla některá zjednodušení při využívání unijních fondů či možnost jejich lepšího vzájemného propojování. O věci se stále jedná a Cretsuová doufá, že země budou moci podle nových pravidel začít postupovat už v lednu.

V EU se už nyní rozbíhá diskuse o nové podobě fondů v době po roce 2020, kdy skončí stávající víceletý finanční rámec. Už nyní je přitom podle diplomatů i lidí z komise zjevné, že fondy se změní. V důsledku britského odchodu z EU bude k dispozici méně finančních prostředků, a tak se nyní začíná uvažovat o tom, jak nově k celé politice soudržnosti přistoupit. Jednou z otázek například je, zda by se fondy neměly v důsledku soustředit jen na méně rozvinuté regiony. Podle Cretsuové ale není dobré tento problém otevírat, a prospěch z fondů by měly mít všechny regiony.

Komisařka pro spravedlnost Věra Jourová minulý týden uvedla, že snazší přístup k unijním penězům by měly mít ty státy, které se hodlají podílet na práci Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Ten má vyšetřovat zpronevěru evropských peněz a podle Jourové by snazší možnost vyšetřovat prohřešky mohla znamenat potřebu méně přísných předběžných podmínek pro čerpání peněz.

Podle Cretsuové se nyní s budoucí podobou kohezní politiky snaží různí členové komise spojovat různá témata. "Měli jsme diskusi o vládě práva, teď diskusi o EPPO. Pokud by taková spojení byla, je můj osobní názor, že by se to mělo týkat celého rozpočtu EU a ne jen kohezní politiky," uvedla. Respekt k evropským hodnotám je podle ní důležitý, ale občané, kterým fondy pomáhají vytvářet pracovní místa, by neměli být trestáni za případné chování vlád svých zemí.

Dnes zveřejněná zpráva kromě jiného uvádí, že současná úroveň investic je příliš nízká na to, aby mohla do roku 2030 vést ke splnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů.