Návrh předpokládá dobrovolný prodej pohledávky ze strany věřitele i závazek dlužníka, že se na umoření dluhu bude v maximální možné míře podílet. "Šlo by o výjimečný a jednorázový krok s přísným časovým omezením. Stát by nabídl věřitelům, že jejich pohledávky odkoupí za výrazně nižší než požadovanou cenu, a dlužníci by tak nově dlužili státu. Šlo by o věc dobrovolnou, která míří hlavně na nedobytné pohledávky, jež nejsou řešitelné, drží dlužníky v černé ekonomice a zatěžuje i věřitele a exekuční úřady," dodal.

Pokud by věřitel přistoupil na vyrovnání, dostal by maximálně 20.000 korun za jednu pohledávku. Dlužníci by museli nový a výrazně nižší dluh vůči státu uznat a pokusit se ho splatit, popsal návrh Dolínek.

Podle poslance ČSSD Štěpána Stupčuka lze celou věc řešit za pomoci existujících institucí a orgánů. "Odkup by začal na základě vládního programu prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, vytvořili bychom jednoduchý systém přímo v existující organizaci. Pohledávky by skončily v péči Úřadu státu pro zastupování ve věcech majetkových, který by je vymáhal, v případě neúspěchu odepsal," podotkl.

Návrh přivítal předseda výboru Asociace občanských poraden Hynek Kalvoda. "Jde o jednoduchý systém, jednorázové vyřešení toho, co se nakupilo za posledních deset let vlivem špatného legislativního rámce. Byla by to dobrovolná nabídka, mířící hlavně na neřešitelné nedobytné pohledávky, držící dlužníky v černé ekonomice a zatěžující i věřitele," poznamenal.

Jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel naopak míní, že návrh hazarduje s veřejnými penězi a odpovědností lidí za dluhy. "Jde částečně o prověřitelské opatření, které by mohlo zajistit alespoň dílčí dobytnost pohledávek a odblokovat některé patologické stavy zadlužení. Nicméně bylo by to současně řešení potenciálně velmi zatěžující rozpočet a dávající špatný signál občanům o tom, co je správné a kde začíná a končí osobní odpovědnost," upozornil.

V extrémních sociálních případech proplacení dluhu státem může být účinnou součástí systémového řešení předlužených občanů, uvedl k návrhu prezident Asociace inkasních agentur Radek Laštovička. Základem účinného přístupu k této problematice musí být podle něho ale jiné nástroje, a to hlavně prevence vzniku předlužení formou finančního vzdělávání, omezování poskytování půjček občanům na hranici předlužení, omezování propagace žití na dluh u nízkopříjmových skupin obyvatel či podpora neziskových organizací věnujících se předluženým občanům a další iniciativy.