"Běžný člověk v reakci na zvýšení sazeb pocítí především růst ceny koruny," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. To znamená, že v zahraničí si nebude už muset připadat jako ´chudý příbuzný,´ zase začne postupně pociťovat výhodu silnější koruny, nakonec se dočká i lepšího úročení vkladů. Na druhou stranu mu zdraží hypotéky i spotřebitelské úvěry, dodal.

"Zvýšení úroků ať už u úvěrů, nebo naopak u vkladů pro střadatele nebude nijak zásadní, uvedl Jaromír Jáč z Generali Investments CEE. Podle něj je dobré mít na paměti, že reálné úrokové sazby ČNB (tedy výše nominální sazeb očištěných o inflaci) zůstávají záporné a tento stav bude trvat ještě dlouhou dobu.

Současný krok ČNB bude mít podle hlavního ekonoma ING Banky Jakuba Seidlera vyšší dopad na hypoteční úvěry, které mírně zdraží, naopak u spotřebitelských úvěrů bude vliv zvýšení úrokových sazeb nižší. Důvodem je skutečnost, že růst tržních sazeb bude kompenzovat další pravděpodobný pokles marží způsobený konkurencí na bankovním trhu.

Podle developerské společnosti Central Group ale konkurence na trhu hypoték zamezí jejich skokovému zdražení. "Sazby hypoték rostou postupně pomalým tempem již od začátku roku, kdy banky začaly reagovat na hypoteční omezení ze strany ČNB," dodala mluvčí společnosti Marcela Fialková.

ČNB naposledy hýbala s úrokovými sazbami v listopadu 2012, kdy je snížila na minimální úroveň, která od té doby činila 0,05 procenta. Naposledy bankovní rada sazby zvýšila v únoru 2008, základní úroková sazba tehdy stoupla na 3,75 procenta. Od té doby ČNB sazby snižovala.