Dříve ruské firmy žádaly o zapsání na západní burzy, aby podpořily své mezinárodní renomé. Pod vlivem citelných prodejů ruských aktiv po uvalení sankcí po ruské anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014 však úřady nabádají společnosti k tomu, aby zvážily odchod ze zahraničních burz a chránily se tak před vnějšími tlaky. Moskevská burza se na druhé straně v posledních letech vrhla na modernizaci infrastruktury včetně nového platebního systému a centrálního depozitáře cenných papírů. Vedle toho zapsání na moskevské burze je levnější. Od počátku roku 2016 na ni vstoupilo deset společností.

"Nyní máme na seznamu uchazečů o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) pět až sedm jmen, uvedl Afanasjev, přičemž jmenoval jen přepravní společnost Sovcomflot. Jednání jsou podle něho v pokročilém stádiu. Přání ruských podnikatelů přejít ze zahraničních burz na burzu moskevskou se podle něho vyvinulo ve zřetelný, i když jen pozvolný trend. Konkrétní plán však zatím oznámila jen hrstka ruských firem, například stavební podnik PIK Group, který odchází z londýnského trhu.

Akcie ruských společností na zahraničních burzách rapidně oslabily po uvalení západních sankcí na Rusko v roce 2014 a po zhroucení cen ropy, která je hlavním vývozním artiklem Ruska.