"Můj osobní názor je, že tato finta, kterou úřad používá od roku 2012, je svou závažností a korupčním potenciálem srovnatelná s tzv. losovačkami," řekl novinářům právník fondu Miroslav Cák. Podle něj bylo od roku 2012 tímto způsobem zastaveno asi 250 řízení o stížnostech, které se týkaly zakázek celkově za 25 miliard korun.

"Šnečí finta", jak praxi úřadu NFPK nazývá, podle něj funguje tak, že uchazeč o veřejnou zakázku podá stížnost na nezákonný postup zadavatele k ÚOHS. Úřad má zákonnou lhůtu 60 dnů na to, aby o stížnosti rozhodl. Pokud rozhodnout nestihne, může zadavatel veřejné zakázky legálně uzavřít smlouvu s vítězem, i kdyby se později ukázalo, že zákon o zadávání veřejných zakázek porušil.

ÚOHS dnes uvedl, že v některých případech je ze strany Nadačního fondu patrná neznalost. "Během správního řízení nemůže dojít k účelovému uzavření smlouvy v případech, kdy ÚOHS nemá odstraněnu pochybnost o zákonném postupu zadavatele," uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Do roku 2012 rozhodoval podle fondu úřad tak, že i když zákonnou lhůtu nedodržel, vyjádřil se alespoň k tomu, zda zadavatel zákon porušil. "Opožděné rozhodnutí sice nenapravilo protiprávní skutek zadavatele, ale alespoň vedlo k jakési politické odpovědnosti, morální satisfakci stěžovatele, pocitu nepromarněných nákladů právního zastoupení, a hlavně mělo judikatorní efekt pro budoucí zadávací řízení," uvedli zástupci fondu.

Mezi rokem 2012 a 2013 ale úřad začal řízení o stížnostech zastavovat pro bezpředmětnost. Vycházel podle fondu z toho, že je správní řízení zbytečné, protože zadavatel již smlouvu stihl uzavřít. Od října 2016 navíc vstoupila v platnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek, podle které ÚOHS vysloveně musí řízení o stížnosti zastavit, pokud už byla uzavřena smlouva na zakázku. Podle Rafaje tato situace není běžnou záležitostí. "Úřad svým rychlým přístupem v šedesátidenní lhůtě, v níž standardně věc projednává, nedává zadavatelům příležitost, aby uzavřel smlouvu, aniž by se meritem věci ÚOHS zabýval, byť alespoň v rozhodnutí o předběžném opatření," uvedl Rafaj.

"Fond chce dosáhnout okamžité změny zákona a tuto právní díru zalepit," uvedl NFPK v tiskové zprávě. Podle jeho zástupců je praxe ÚOHS nezákonná a protiústavní. "Dosažení rozhodnutí se stává nekontrolovatelným, nepředvídatelným, neodůvodněným a zcela v rukách úředníka," uvedli zástupci fondu.

Právník fondu Miroslav Cák současnou situaci přirovnal k tomu, jako by chodce srazilo auto, on žádal po řidiči odškodnění, a soud jeho žalobu zamítl, protože se mu do doby, než stihl věc projednat, všechna zranění zahojila.

Dalším problémem podle fondu je to, že současná legislativa neřeší situaci, kdy by úřad ve lhůtě rozhodnout stihl, ale zadavatel nebo jiný uchazeč by proti rozhodnutí podal rozklad. Ten má totiž odkladný účinek. "Není reálné, aby ve lhůtě 60 dnů úřad rozhodl i o rozkladu zadavatele," uvedl NFPK.