Rostoucí geopolitická nejistota v Evropě i Severní Americe nutí bohaté Čechy hledat pro své peníze a majetek bezpečná kotviště. Proti předchozímu roku tak výrazně stoupl zájem o investice do nemovitostí v ČR i v zahraničí. Investuje do nich šest z deseti klientů privátního bankovnictví. Nejpopulárnějším investičním nástrojem bohatých ale stále zůstávají fondy (68 procent), zajímavé jsou alternativy jako investiční certifikáty, do kterých své peníze ukládá až polovina movitých Čechů.

Čemu se naopak movití Češi ve většině případů vyhýbají, jsou rozkolísané trhy s nejistými výnosy. Omezují zájem o komodity (osm procent) a cenné kovy (16 procent), s rostoucí cenou mírně klesly také nákupy půdy (32 procent). Opatrní jsou stále i u přímých investic do akcií. "Zájem zůstává obecně o tituly nabízející stabilní dividendu," uvedl ředitel privátního bankovnictví UniCredit Bank Dušan Hladný. Investiční portfolia doplňují uměním nebo 'andělskými' investicemi do rozvoje start-upů.

"V době nízkých výnosů, rozkolísaných trhů a množících se geopolitických nejistot od Brexitu po situaci kolem zvolení nového amerického prezidenta rozšířili bohatí Češi svá portfolia o investiční certifikáty s konzervativní strukturou, kde vsadili na takové firmy jako American Airlines či Louis Vuitton. Dále nakupovali korporátní dluhopisy nebo fondy absolutního výnosu," upozornil Hladný.

Investice multimilionářů do cenných papírů od fondů přes dluhopisy až po akcie se nejčastěji pohybují v jednotkách milionů korun. Vyšší částky nad deset milionů pak bohatí Češi směřují právě do zmíněných nemovitostí, půdy nebo do zlata a cenných kovů. Při investicích do bydlení se neomezují jen na Česko. "Stále častěji si pořizují rekreační domky ve svých oblíbených dovolenkových destinacích, Itálii, Španělsku nebo na chorvatském pobřeží," dodal Hladný.

Mnoho klientů privátních bankéřů pochází z podnikatelského prostředí. Jak první generace českých porevolučních podnikatelů postupně stárne, stále častěji se na banku obrací s potřebou vyřešit budoucnost firmy. "Počet případů nástupnictví, které naši bankéři řeší, se postupně zvyšuje," podotkl Hladný.

Nejpalčivější otázkou z pohledu podnikatelů tak je ta, zda podnik prodat nebo předat další generaci. Jasno v tom při prvním oslovení banky nemá až 41 procent podnikatelů. "Podnikatelé také často řeší ztrátu vlivu ve firmě nebo své vlastní emoce, jelikož firmu budovali celý svůj život. Většina majitelů firmu nakonec částečně nebo zcela prodá," uzavřel Hladný.