"Je to poslední z několika opatření, která mají zabránit tomu, aby se velké firmy vyhýbaly placení daní," uvedl Scicluna a připomněl doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2015 týkající se právě snižování korporátních daňových základů a přesunů zisků.

Dohoda navazuje na směrnici proti agresivnímu daňovému plánování z loňského června, jejímž cílem bylo ztížit neplacení firemních daní v Evropské unii.

Loni v prosinci se tehdejšímu slovenskému předsednictví věc uzavřít nepodařilo. Nynější kompromis odsunuje aplikaci pravidel až do roku 2020, v určitých případech až do roku 2022.

Unie v posledních letech reaguje sérií nových pravidel na stále častější kritiku velkých firem, jako je Apple, Google či Starbucks, které se nejrůznějšími způsoby snažily zajistit si v Evropě co nejnižší daně.

Nyní domluvená pravidla se týkají takzvaných "hybridních nesouladů", kdy firmy ke snižování daní využívají různá pravidla ve dvou či více státech, například související s daněním určitých příjmů či typů podniků. Dnešní dohoda má zajistit, že tyto nesoulady nebude možné využít k tomu, aby se společnost v EU vyhnula danění.

Náměstek českého ministra financí Petr Pavelek po schůzce dohodu označil za úspěch. Připomněl, že různé státy mají například jiná pravidla pro míru započitatelnosti úrokových nákladů do daňového základu, zdanění dividend a podobně. "Je to hodně o finančních instrumentech, finančním sektoru," připomněl.

Rozhodnutí ministrů dnes uvítal eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. "Krok za krokem přetínáme kanály užívané určitými firmami k tomu, aby se vyhnuly zdanění," uvedl s tím, že cílem je zajistit v EU spravedlivější daňové prostředí.

K nové dohodě se musí vyjádřit europarlament, poté věc členské země definitivně potvrdí; v tomto případě je třeba souhlas všech států EU. Země pak budou mít čas do konce roku 2019 na převedení pravidel do své národní legislativy.