Někteří noví členové budou zřejmě přijati na výročním zasedání banky, které se koná v červnu. Mezi zájemci jsou například Irsko, Kanada, Etiopie a Súdán, řekl Ťin listu Financial Times. AIIB má také stále otevřené dveře pro USA, které považují AIIB za konkurenta Světové banky a Asijské rozvojové banky a odmítají se k ní připojit. Členy banky se však stala i řada spojenců USA, včetně Británie, Německa, Itálie, Austrálie nebo Jižní Koreje. Z předních ekonomik není členem kromě USA pouze Japonsko.

Jednou z důležitých oblastí pro rozšíření členství je Afrika, kde jsou zatím členy pouze Egypt a Jihoafrická republika. Bývalý hospodářský komisař OSN pro Afriku Carlos Lopes uvedl, že skutečnost, že tři země, zvláště Etiopie, mají zájem o připojení k AIIB, je velmi důležitá. Africké země chtějí podle něj ukázat, že nejsou jen příjemci čínských peněz, ale že by rády podpořily politický program Pekingu. Kvůli nejistému vývoji zahraničního obchodu po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA a rozhodnutí Británie opustit EU se také podle něj africké země zřejmě více přikloní k Číně.

Vytvoření AIIB navrhla v roce 2013 Čína, která je i největším akcionářem této instituce. AIIB má sloužit k financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Čína má v současnosti fakticky právo veta v organizaci. Její hlasovací podíl je 26 procent a určitá rozhodnutí musí být schválená dvoutřetinovou většinou.