V důsledku zákonné regulace pravděpodobně na trhu podle asociace zůstane několik desítek licencovaných poskytovatelů úvěrů, to ovšem nezabrání tomu, aby další subjekty dál fungovaly mimo regulovaný trh. "Regulace nevymýtí lichvářské praktiky. S omezením nabídky úvěrových služeb totiž neklesne poptávka po nich. Spotřebitelé, kteří nesplní podmínky férových licencovaných poskytovatelů, budou svou poptávku uspokojovat mimo regulovaný trh," uvedl prezident asociace Pavel Staněk.

Podle odhadu ředitelky odboru ochrany spotřebitele České národní banky Heleny Kolmanové zůstane na trhu po přijetí nové legislativy zhruba 50 až 70 poskytovatelů úvěrů, pro které bude fungování za nových podmínek ekonomicky smysluplné. Ostatní subjekty pak zřejmě z části ukončí svou činnost, z části ovšem budou dále působit mimo regulovaný trh.

Místopředseda České advokátní komory Robert Němec a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol shodně upozornili na to, že přijetí nového zákona může vyvolat masový nárůst spotřebitelských žalob. Zákon totiž věřitelům ukládá povinnost dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitelů. V případě, že tuto povinnost nesplní, bude smlouva prohlášena za neplatnou. Není ovšem prý zcela jednoznačné, jaký způsob a míra prověřování je z pohledu zákona dostatečná.

Poslanec František Laudát (TOP 09) předpokládá, že sněmovna návrh schválí v květnu nebo červnu. Promítnuta do něj bude patrně většina dosud předložených pozměňovacích návrhů. Jde například o snížení maximální sankce za nesplácení úvěru ze 70 na 50 procent půjčené částky nebo zrušení rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, což zahltí agendu soudů.

Poslanec Jan Chvojka (ČSSD) míní, že zákon se může dočkat určitých zmírnění, například v podobě snížení hranice základního kapitálu poskytovatelů úvěrů z 20 na 15 milionů korun nebo nahrazení podmínky maturitní zkoušky podmínkou několikaleté praxe v oboru.

Náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Filip Hanzlík označil regulaci za kompromis, se kterým se banky dokážou vypořádat, nicméně na úkor zdražení svých služeb. Trhu by patrně více prospěla přirozená samoregulace, doplnil ekonom Michal Mejstřík z pražské Fakulty sociálních věd.

Podle návrhu by úvěr měl věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností. Poskytoval bude mít při prodlení spotřebitele se splácením vedle smluvního úroku nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní osm procentních bodů nad reposazbou ČNB) a smluvní pokutu 0,1 procenta denně z dlužné částky.