Napřesrok, kdy zůstanou tarify stejné, očekává společnost snížení tempa meziročního růstu na 150 až 200 milionů korun. Za prvních deset měsíců letošního roku se v tuzemsku vybralo na mýtném 8,18 miliardy korun.

Zdrojem letošního růstu není jen zlepšení hospodářské situace. "Kdyby ekonomika měla zvýšit mýtné výnosy o 16 procent v měsíci, což odpovídá meziročnímu srovnání za červen 2015 a červen 2014, tak bychom nerostli o čtyři procenta, ale o 25 procent," uvedl ředitel Inoxive Ondřej Zaoral. Podle něj se tak oživení trhu na zvýšených výběrech mýtného projevilo 35 procenty a zbylých 65 procent je důsledek lednového zvyšování sazeb mýta.

Příští rok však z výnosů mýtného ukrojí daleko větší podíl peněz zvyšující se množství kamionů splňujících nejpřísnější ekologické třídy Euro 6 a EEV. Tím, že pro tato vozidla, kterých bude ve vozových parcích dopravců stále přibývat, platí nižší sazby, přijde stát na mýtném o 230 milionů korun. Tyto ztráty pak nebude pomáhat kompenzovat žádné zvyšování sazeb, ale jen očekávaný ekonomický růst.

"Naopak nárůst počtu nejekologičtějších kamionů, platících nejnižší mýtné, je jistý zejména proto, že kromě finanční motivace v nižších cenách mýtného bude spediční firmy nutit k jejich nákupu fakt, že nová vozidla s nižšími emisními třídami už nebude možné na evropském trhu koupit," dodal Zaoral.

Prostřednictvím elektronického mýta se v Česku vybírají poplatky za dálnice a další komunikace od roku 2007. Zpoplatněno je více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy. Za necelých devět let provozu se na mýtném vybralo zhruba 66 miliard korun.

Nejvíce peněz se od projíždějících kamionů tradičně vybere na dálnici D1. Vůbec neefektivnějším úsekem je úsek mezi Velkým Beranovem a Měřínem, kde se vloni vybralo 174 milionů korun, vyplývá ze studie Inoxive, která se primárně zabývá elektronickými platebními systémy. Naopak nejméně efektivní je mýtný úsek na silnici I/43 v Olomouci mezi silnicí R35 a centrem města, kde se vloni vybralo 910 tisíc korun.