Eurokomisař pro finanční a měnové otázky Pierre Moscovici novinářům připomněl, že EU se nyní po krizi nedávných let vrací k růstu, který je ovšem stále jen velmi mírný. Unijní země by podle něj měly této situace využít a při zachování rozpočtově odpovědného hospodaření pokročit v reformách i podpoře investování tak, aby výkon ekonomiky dále podpořily. "Nyní ovšem čelíme také novým výzvám s dopadem daleko za naše národní hranice," upozornil zároveň Moscovici.

Trojici priorit - investice, reformy a rozpočtovou odpovědnost - zmiňují už stejné materiály Evropské komise z posledních dvou let. Nyní jsou tyto body "aktualizovány". Obsaženy jsou také v sadě doporučení pro země platící eurem, jejichž podobu dnes členským zemím komise souběžně navrhla.

Evropská exekutiva například připomíná, že na unijní úrovni byl spuštěn Evropský fond strategických investic (EFSI), který by měl v příštích letech napumpovat do hospodářství EU až 315 miliard eur. "Tento plán musí doplnit snahy na národní úrovni," upozorňuje komise s tím, že země by měly zlepšit své využívání EFSI i dalších fondů, která má EU k dispozici. Investice přitom by neměly být jen "tradiční", zmiňována je potřeba investovat také do lidských zdrojů a související sociální oblasti.

Dokument mimo jiné zdůrazňuje potřebu dokončit evropskou bankovní unii a urychlení prací na unii kapitálových trhů.

V souvislosti s potřebou reforem materiál zmiňuje význam řešení otázek jako je dlouhodobá nezaměstnanost či nezaměstnanost mládeže.

Letošek a příští rok budou podle zprávy v zásadě fiskálně neutrální jak v eurozóně tak v celé osmadvacítce. Některé země EU se však stále potýkají s příliš vysokým zadlužením a jsou tak citlivé na případné šoky, které mohou mít negativní vliv na jejich hospodářský výkon, varuje komise.

Analýza růstu je doplněna pravidelnou zprávou o mechanismu varování. Jejím cílem je zjišťovat a odstraňovat nerovnováhu, která může brzdit výkonnost ekonomik členských států, eurozóny či celé unie. Letos komise došla k závěru, že potřeba je hloubkový přezkum situace v 18 členských zemích, ČR mezi nimi není.

Roční analýza růstu členským zemím umožňuje získat představu, kam by se měly v příštím roce při tvorbě své politiky ubírat. Spolu se zprávou o mechanismu varování, který má na základě makroekonomických ukazatelů a dalších údajů odhalit členské země EU v možných potížích, jsou to nástroje související s takzvaným evropským semestrem, zavedeným v roce 2010.

Semestr je jednou z unijních odpovědí na hospodářskou krizi a umožňuje během roku lépe koordinovat hospodářské politiky států EU, kontrolovat jejich výkon a při porušení pravidel rychle reagovat třeba sankcemi.