"Do konce roku 2015 instalujeme první z detektorů do ověřovacího provozu, zatím bez vazby na zabezpečovací zařízení. Během roku 2016 upřesníme funkčnost těchto detektorů a ověříme vazby na okolní zabezpečovací systémy. V případě kladného ověření bychom aplikaci do ostrého provozu rádi spustili do konce příštího roku," uvedl Ťok. Podle něj se nyní řeší, zda tato čidla mají v případě nalezení překážky vlaky automaticky zastavit, nebo jen zpomalit.

V červenci uvízl ve Studénce nákladní automobil mezi závorami, které byly po obou stranách vozovky na obou stranách železničního přejezdu. Kdyby měl přejezd místo čtyř závor dvě, nehoda se nemusela stát. Zda budou přejezdy, na nichž jsou nyní čtyři závory, v budoucnu chráněny jen dvěma závorami, chce úřad vyhodnotit. Podle Ťoka není vyloučeno, že by toho řidiči zneužívali a mezi závorami kličkovali.

Čidla zaznamenávající překážky na trati jsou ve světě poměrně nová. Hromadně se používají v Japonsku, kde jich je na přejezdech instalováno na čtyři tisíce, šest desítek čidel je ve Švédsku. Technologii zvažuje dále zavést například Velká Británie, která předpokládá jejich umístění na zhruba 450 přejezdech. V Česku zatím slouží jediné takovéto zařízení v opravárenském železničním depu v Přerově. Zařízení, které vyrobila firma AŽD Praha, k detekci překážek na kolejích používá infračervený paprsek a s jeho pomocí hlídá přejezd na veřejně nepřístupném pozemku.

Další možností, jak snížit počet nehod na přejezdech, je efektivnější postihování řidičů, kteří ignorují výstražná světla signalizující příjezd vlaku. Podle Ťoka se proto jedná o zavedení kamer, které budou zaznamenávat přestupky na přejezdech a automaticky odesílat pokuty majiteli vozidla. Zpřísnit by se měly i pokuty za přestupky. Současná vyhláška se 15 let neaktualizovala a pokuty za nedodržování pravidel silničního provozu jsou podle ministra nízké.