Při metanolové aféře, která začala v září 2012, zemřely v Česku po vypití nelegálně vyrobeného alkoholu desítky lidí. Stát následně zavedl například pásky s novými ochrannými prvky na lahve s alkoholem nebo povinnost umístit kamery do míst, kde se lahve s lihovinami označují. Podle mluvčí NKÚ Olgy Málkové jsou ale dohled nad páskami i možnosti využití kamer nedostatečné.

První pásky byly zavedeny v roce 2005. Od té doby do letošního března nebylo podle celníků z několika objednávek pásek o celkovém objemu 16,5 milionu kusů využito či vráceno 3,9 milionu kusů, které byly nahlášeny firmami jako zničené nebo ztracené. Takové pásky mohou být podle NKÚ zneužity k prodeji nápojů z nezdaněného lihu. Podle mluvčí celníků bylo vydáno dohromady přes 1,1 miliardy pásek, uvedených 3,9 milionu tvoří jen 0,346 procenta z celkového počtu.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) novinářům řekl, že jde o tak závažná zjištění, že by se jimi měla zabývat Bezpečnostní rada vlády. Bude zasedat v úterý. "Je to zásadní věc, kde umírali lidé. Pokud vyhodnotíme, že opatření nejsou dostatečná, tak je potřeba je změnit," uvedl.

Situaci měl po metanolové aféře zlepšit v roce 2013 nový typ pásek. "Právní předpisy ale subjektům neukládají povinnost vést evidenci pásek podle individuálního kódu. Jejich registr tak postrádá smysl," uvedla mluvčí NKÚ. Celníci by uvítali, aby byla evidence povinná. "Je však třeba brát v potaz, že evidence by byla pro dotčené subjekty administrativně, personálně a finančně vysoce nákladná. Současně není na trhu zařízení, které by bylo při současném výkonu plnících linek na alkoholické nápoje schopno pásky evidovat, což je hlavním důvodem, proč ke stanovení této povinnosti nebylo přikročeno," sdělila Kaňková.

Celní správa podle mluvčí zpřísnila dohled nad nakládáním s páskami. Při předávání pásek je například více celníků a v zákoně byly zvýšeny sankce za neoprávněné nakládání s páskami.

Ani plošné zavedení kamer, které mají sledovat označování lahví, podle NKÚ nepřineslo zlepšení dohledu nad alkoholem. "V zákonné lhůtě tří měsíců zvládlo tuto povinnost naplnit jen pět procent osob povinných značit líh. Navíc nejméně u šesti celních úřadů kontrolovaných NKÚ se ukázalo, že záznamy jsou kvůli nedostatečné kvalitě jen obtížně využitelné," uvedla Málková. Celníci podle ní také nemohou plně využívat data z informačních systémů, kterými disponují, protože systémy nejsou plně propojeny. Podle celníků však kamery umožňují širší dohled při nižších nákladech, než kdyby museli být celníci u značení lahví osobně.

Nedostatečná je podle NKÚ rovněž kontrola denaturace, tedy znehodnocení lihu určeného pro technické účely, aby se nedal použít k výrobě nápojů. Podle mluvčí celníků se nyní z denaturace musí pořizovat obrazový i zvukový záznam a celníci jednají s ministerstvem zemědělství o snížení počtu výjimek u denaturace. Úpravu lhůt u dopravy lihu zase Česko řeší s Evropskou komisí.

NKÚ také uvedl, že celní správě sice v průběhu let přibyly úkoly, ale počet zaměstnanců mezi lety 2007 a 2014 klesl o pětinu. "Celní správa si je vědoma klesajícího počtu a vede s ministerstvem financí jednání o navýšení počtu míst v daňových agendách," sdělila mluvčí celníků.

NKÚ prověřoval i výběr spotřební daně u tabáku. Mezi lety 2004 až 2014 se sazba podle NKÚ devětkrát změnila. "Problém předzásobení výrobky se starou sazbou ale zákon řešil čtyřmi protichůdnými způsoby a novela, která fenoménu předzásobování skutečně zabraňuje, je účinná až od prosince 2014," uvedla mluvčí. Kvůli předzásobení prodejců výrobky se starší sazbou tak vybral stát na dani z tabáku mezi lety 2012 až 2014 podle odhadu NKÚ o 1,4 miliardy korun méně, než mohl.

Letos, kdy platí nový předpis omezující prodej výrobků se starou sazbou, proti loňsku příjem z daní stoupl o téměř šest procent. Příjmy spotřební daně z tabákových výrobků dosáhly za leden až srpen 32,69 miliardy korun, což je podle Kaňkové nejvyšší příjem za období od zavedení spotřebních daní v roce 1993.