Sankce uvalené na Rusko západními zeměmi kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi například omezují přístup ruských firem na mezinárodní finanční trhy či k technologiím používaným v energetickém sektoru. Moskva na tyto sankce reagovala embargem na dovoz západních potravin.

"Dopady sankcí v oblasti přístupu k finančním trhům a k novým technologiím budou přetrvávat," uvedl MMF. Odhadl, že bezprostředním efektem sankcí bylo snížení ruského HDP o 1,0 až 1,5 procenta. Během dalších několika let by se pak celková újma mohla vyšplhat až na devět procent HDP.

MMF rovněž předpověděl, že růst ruské ekonomiky bude ve středně dlouhém období "slabý" a jeho roční tempo se bude pohybovat kolem 1,5 procenta. Před světovou finanční krizí přitom hospodářský růst v Rusku dosahoval zhruba sedmi procent, píše agentura Reuters.

Fond upozornil, že hospodářské vyhlídky Ruska podkopávají pomalu postupující strukturální reformy, slabé investice a nepříznivé populační trendy. Zopakoval, že Moskva by měla snížit roli státu v ekonomice, posílit ochranu vlastnických práv a podpořit hospodářskou soutěž.

MMF nadále předpokládá, že ruská ekonomika v příštím roce stoupne o 0,2 procenta po letošní propadu o 3,4 procenta. Ruské ministerstvo hospodářského rozvoje koncem července odhadlo, že tempo meziročního poklesu ruské ekonomiky se v letošním druhém čtvrtletí zdvojnásobilo na 4,4 procenta z 2,2 procenta v předchozích třech měsících.