Banka odhaduje, že po loňském zvýšení hrubého domácího produktu EU o 1,3 procenta se tempo růstu letos zrychlí na 1,8 procenta a napřesrok dál mírně zesílí. V nových zemích unie dosáhne letos růstové tempo 2,4 procenta. K němu dopomůže zejména postupné oživování zahraničních investic a pokračující vzestup exportu.

Loňské oživení bylo podle banky zvláště silně v Německu, Maďarsku, Irsku, Polsku a Británii. Také jihoevropské země se po dlouhé době vrátily k růstu.

Ředitelka odboru SB pro střední a východní Evropu Mamta Murthiová poukázala na to, že země této oblasti se vzhledem k poklesu zahraničních investic po finanční krizi musí více zaměřit na zlepšení podnikatelského prostředí, na povzbuzování inovací, na investice do infrastruktury a na omezování regulačních překážek. Banka předpokládá, že díky zesílení růstu a zlepšení situace na trzích práce se ve střední a východní Evropě sníží podíl lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, který po krizi vystoupil nad 23 procent.

K příznivému výhledu EU přispívá pokles cen ropy a krajně uvolněná měnová politika Evropské centrální banky. SB ale také upozornila na některá rizika, v čele s možností zesíleného kolísání na finančních trzích v důsledku protisměrného vývoje měnové politiky v EU a USA. Mezi další nebezpečí patří podle banky obnovení tlaku na veřejné finance v důsledku kombinace nízké inflace a slabého růstu, omezená dostupnost nových úvěrů na investice a hrozba negativního dopadu finančních potíží Řecka nebo vývoje na Ukrajině.

Banka zemím EU doporučuje přesunout důraz ekonomické politiky z úsporných adaptací směrem ke strukturálním opatřením, která podpoří růst a konkurenceschopnost. Země EU by měly zmírňovat tuhou regulaci trhů práce, zlepšovat podnikatelské prostředí, omezovat obchodní bariéry a povzbuzovat schopnosti potřebné k dynamické tvorbě pracovních míst a k inovacím.