"Údaje, které jsem měl k dispozici v letech 2012 až 2013 na ministerstvu financí, říkaly něco jiného, než tvrdí závěr zprávy NKÚ. Zajímala by mě metodika, kterou NKÚ postupoval," řekl ČTK Kalousek.

Takzvaná mezera DPH, která je rozdílem mezi teoretickým výběrem daně při splnění všech daňových povinností všemi subjekty a skutečným inkasem DPH, podle NKÚ předloni stoupla na 25,7 procenta. "Od roku 2011 mezera DPH stále roste a podle údajů Evropské komise se pohybuje nad evropským průměrem," uvedl úřad.

Podle GFŘ patřícího pod ministerstvo financí však nová opatření proti únikům v praxi dobře fungují. "Nebýt těchto institutů měli bychom dnes mnohem více problémů s karuselovými podvody a daňové úniky by byly výrazně vyšší," uvedla mluvčí ředitelství. "Jsem přesvědčen, že další připravovaná systémová opatření - kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb - budou natolik silná, že pomohou snížit výši daňových úniků," uvedl generální ředitel GFŘ Martin Janeček.

Ředitelství také uvedlo, že i díky nově zavedeným mechanismům vzrostl výběr DPH v letech 2010 až 2014 o 53,2 miliardy korun. Loni finanční úřady na DPH vybraly 322,9 miliardy, meziročně o 14 miliard více. Podle NKÚ však GFŘ nesledovalo účinnost nových opatření proti daňovým únikům u DPH a zveřejňovalo pouze informaci o jejich pozitivním dopadu, nepodepřenou žádnými údaji. "Vládě a zákonodárnému sboru tak chybí zpětná vazba pro odpovídající reakci," upozornil.

GFŘ tvrdí, že údaje předkládané vládě jsou vždy objektivní, ale uvedlo, že přínos nových opatření nelze přesně změřit. "Představme si například protipovodňová opatření. Také tam lze jen stěží přesně vyčíslit, k jak vysoké škodě díky nim nedošlo," sdělila mluvčí GFŘ.

Nová opatření proti daňovým únikům neměla podle NKÚ větší dopad proto, že změny zákona o DPH nabývaly účinnosti už několik dní po svém schválení, takže finanční úřady neměly dost času se na ně připravit. "Například na ověření 518.000 bankovních účtů měly finanční úřady jen tři měsíce a kontroloři zjistili, že to v dané lhůtě nestihly," podotkl NKÚ. Podle něj pokulhávalo také rozhodování o nespolehlivosti plátců, když ke konci loňska úřady zveřejnily jen 156 takových firem.

Ustanovení o možnosti dostat zpět odvedenou DPH při insolvenci dlužníka podle NKÚ vyvolalo mnoho soudů kvůli nejednoznačnosti výkladu zákona. Rozhodnutí v této věci poskytl až Nejvyšší správní soud. Pozitivní efekt mělo naopak zavedení režimu přenesení daňové povinnosti, v němž nepřiznává DPH při poskytnutí služeb či dodání zboží prodejce, ale odběratel.

NKÚ vyčíslil i podíl faktorů, které se podílejí na únicích při výběru DPH. Nejvíce se na nevybrané DPH podíleli podnikatelé úmyslně zkreslující údaje, a to ze 40 procent. Ostatní daňové úniky nebo chyby v daňových přiznáních jsou za 28 procenty úniků a nelegální a stínová ekonomika tvoří sedm procent. Čtvrtinu nevybrané daně představuje přírůstek nesplacených nedoplatků.

Šéf NKÚ Miloslav Kala serveru Podnikatel.cz řekl, že připravovaná elektronická evidence tržeb (EET) je zaměřena na stínovou ekonomiku, která tvoří zmíněných sedm procent. "I kdyby se prostřednictvím elektronické evidence tržeb povedlo z těch sedmi procent dostat půlku zpátky, tak klíčový problém to rozhodně neřeší. Tím ale nechci bagatelizovat elektronickou evidenci tržeb. Zatím ovšem nevíme, jaké budou náklady na informační systém EET, jaké budou náklady na provoz systému a ochranu systému," uvedl Kala.