"Nebylo to Německo ani žádný jiný člen EU, kdo vytvořil problémy v Řecku. Tyto problémy jsou strukturální: nízká produktivita a předchozí vlády," řekl Barroso. "Řecku nic nebrání v úspěchu, ale špatná politika v této zemi vytvořila mnoho problémů," dodal.

Nová vláda premiéra Alexise Tsiprase nemá podle Barrosa dostatek zkušeností a její požadavky jsou pro ostatní země "naprosto nepřijatelné". "Není prospěšné, když Řecko útočí na země, které se mu snaží pomoci," řekl Barroso. "Měli bychom mít na paměti, že jsou tu chudší země, které Řecku půjčují peníze," dodal.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč).

Eurozóna koncem března souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Řecko muselo v uplynulých letech výměnou za úvěrovou pomoc zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Řecký ministr hospodářství Jorgos Statchakis ve středu uvedl, že Řecko dosáhne příští týden dohody s mezinárodními věřiteli o seznamu požadovaných reforem. Věřitelé dohodou podmiňují uvolnění zbývajících peněz z mezinárodního záchranného programu pro zadlužené Řecko, jemuž rychle docházejí peníze a hrozí mu platební neschopnost.