Recenze: Kam se ztratil malý Noah? Nejhorší noční můra všech rodičů na vlastní kůži

Autor: Veronika Šmídová - 
16. 9. 2017
12:47

Let z Británie do Austrálie neprobíhá zrovna podle Joanniných představ. Má vysokou teplotu, její devítitýdenní chlapeček Noah bez ustání řve na celé kolo a manžel se k pomoci příliš nemá. To ale není nic v porovnání s noční můrou, která nastane po přistání, když miminko zmizí. Spisovatelka Helen Fitzgeraldová ve své nové knize „Pláč“ rozplétá nitky případu a bez příkras ukazuje rozpad Joaninna života i příčetnosti.

Joanna má na první pohled všechno, co si v životě lze přát. Finanční zajištění, úspěšného milujícího manžela, příjemnou práci, přátele a zdravé dítě.

V úvodu příběhu, kdy odlétá s rodinou do Austrálie, ji přesto čtenář nezastihne v tom nejlepším rozpoložení. Před sebou má dlouhou cestu, malý synek Noah neustále pláče, hlava jí třeští bolestí ze zánětu středního ucha a v letadle není nikdo, kdo by jí byl s neutěšitelným dítětem ochotný pomoct. Do velké míry ani jeho otec Alistair.

Joanna má navíc další důvod, proč se cesty obávat. Na jejím konci je totiž čeká soudní tahanice o to, kdo bude opatrovníkem Alistairovy dcery Chloe z předchozího manželství. Nutno dodat, že dívka, ani její matka, nemají Johannu příliš v lásce. Nelze se tomu příliš divit. Ona byla koneckonců důvodem, proč Alistair rodinu opustil a přestěhoval se na jiný kontinent.

Právě bývalá manželka Alistaira – Alexandra – bude vedle Johanny druhým vypravěčem příběhu. Kniha se ale nezabývá milostným trojúhelníkem, jak by se snad mohlo zdát. Řeší mnohem závažnější téma, a to zmizení Joaninna syna Noaha, ke kterému dojde brzy po přistání v Austrálii. 

Výborný začátek a průměrná dohra

Kdyby byla celá kniha napsaná v takovém tempu a s takovou přesvědčivostí jako prvních 50 stran, Fitzgeraldová by si zasloužila v hodnocení jasných 100 procent. Již při úvodní scéně v letadle se ukazuje jako výborná spisovatelka se smyslem pro detail, psychologii i vykreslení atmosféry. Bez ohledu na to, zda jste rodič, nebo ne, se opotíte během náročné cesty spolu s hlavní hrdinkou a při prvním dějovém zvratu se vám stáhne žaludek hrůzou.

Zbytek příběhu si bohužel nedokáže vysokou laťku udržet a trochu kolísá. Autorka sice barvitě vykresluje hysterii veřejnosti, psychický stav Johanny i nespravedlivé nastavení společnosti vůči ženám, hlavní eso ale vytáhne už na začátku knihy a až do konce ho v podstatě ničím nepřebije.

Navíc čtenář začne tušit rozuzlení příběhu dřív než hlavní hrdinka, což všemu ubírá na napínavosti. A tím „dřív“ myslím zhruba o tři čtvrtě knihy. Drobnou chybkou je i fakt, že ač jsou vnitřní dialogy obou žen přesvědčivé, v některých chvílích zní jejich peripetie (obzvláště Alexandry) jako z Deníku Bridget Jonesové, což nebyl rozhodně záměr. Ani to ale neubírá knize na síle a zajímavém zpracování tématu.


Pláč

Helen Fitzgeraldová

Kniha Zlín

280 stran

Hodnocení: 78 %


Doporučujeme

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud