Recenze: Kunderův Život je jinde. Existenciální hrdina v područí šíleného stalinismu
Téměř 50 let trvalo, než vyšel druhý román jednoho z nejslavnějších československých a později francouzských autorů Milana Kundery. Život je jinde nemá být podle jeho slov kritikou společnosti, tedy tvrdého komunismu, ale lyrickým obrazem člověka, jehož naděje a sny nemají v konfrontaci s realitou šanci.
Na úvod je důležité zdůraznit, že jde o jedno z děl z Kunderových spisovatelských začátků. Přeloženo pro konzumního čtenáře – „obavy z přemíry abstraktnosti nejsou namístě“. Kdo četl a oblíbil si Směšné lásky, neměl by ho Život je jinde minout. Kundera napsal tuto knihu česky už v roce 1969, ve francouzštině vyšla o 4 roky později. Česky ho poprvé vydali manželé Škvorečtí v Torontu 10 let po jeho napsání, překlad byl ale u nás těžko k dostání. Česko tak čekalo na vydání knihy dlouhých 47 let. Kundera totiž, jak známo, bojkotuje překlady svých knih do rodného jazyka.
Ale teď už ke knize jako takové. Život je jinde se odehrává v roce 1948, tedy s nástupem komunismu, a jeho hlavním hrdinou je Jaromil. Čtenář se dozví o tom, jak byl Jaromil počat, jaký vztah měli jeho rodiče a další podrobnosti. Samotný hrdina však tyto informace získává jen sporadicky a jaksi náhodou.
Jaromil tak žije „umělé dětství“, jak píše Kundera. Protože to jeho „není žádným tajem a není ani moc něžné“. Coby puberťák se pak musí vyrovnat s dosud cizím světem žen. „Vysokoškolačka, když ucítila na jeho zpomalujícím se kroku, že se chce zastavit a políbit ji, řekla: ‚Ne, ne, já chci zůstat tak, já chci zůstat tak...‘ a řekla to tak smutně, že Jaromil bez odmluv poslechl. A ten, kterého měl mezi nohama, mu připadal jako tančící šašek, klaun, nepřítel, který se mu směje. Šel se smutnou a cizí hlavou na rameni a s cizím, smějícím se klaunem mezi nohama.“
Život je jinde má ale vlastně ještě jednoho hlavního hrdinu, typicky kunderovského, a tím je Xaver. Hrdina Jaromilova „fantastického vyprávění“, jeho alter ego. Xaver je jedním z konkrétních důkazů toho, jak moc ovlivnil toto Kunderovo dílo surrealismus. „Xaver nežije jeden jediný život, který se táhne od narození k smrti jak dlouhá špinavá nit; nežije svůj život, nýbrž jej spí; v tom životě-spánku skáče ze sna do sna; sní, ve snu usne a zdá se mu další sen,“ píše Kundera a vystihuje tak podstatu této postavy a zároveň surrealismu jako takového, protože ten je založen na důrazu na podvědomí.
Jaromil je krátce přesvědčen, že jeho největší životní láskou je zrzka pracující v nedalekém obchodě. Jejich vztah je ale složitý, Jaromil otevřeně přiznává, že zrzka, jejíž jméno podle Kundery není podstatné, není příliš hezká. A nadšená ze vztahu není ani Jaromilova matka, která ho chce mít pro sebe.
Dívka Jaromila nakonec kvůli své avantýře se starším mužem odsoudí k smrti. Nikoliv ale k „romatické smrti“, jak si Jaromil vždy přál, tedy smrti v plamenech, ale k obyčejnému zápalu plic. Básník, který si prošel vývojem od surrealismu přes proletářskou poezii až k angažovaným komunistickým textům, tak umírá velmi mlád.
Milan Kundera
Život je jinde
nakladatelství Atlantis, 2016
364 stran
hodnocení: 95 %
Seru na kundu Kunderu.