Druhý Terminátor oslavil 25. narozeniny a pořád je při síle

Když začnu tím, že film, o kterém článek je, získal čtyři Oscary, dalších dvacet ocenění a dvaadvacet nominací, možná by to vypadalo, že jde o vysoce umělecké dílo, před kterým kritici upadají do mdlob. Opak je pravdou. Terminátor vždycky byl, je a možná i bude ryze komerční zábava. Jeho druhý díl s dodatkem Den zúčtování však v roce uvedení způsobil poprask. Především ve své době převratnými efekty. Ty ostatně režisér James Cameron (61) se svým týmem představuje skoro pravidelně, vzpomeňme na Avatara (2009). Dále poprvé představil Johna Connora, spasitele lidské rasy. Tady jako puberťáka, který si v podání Edwarda Furlonga (38) získal davy fanynek. V neposlední řadě za úspěchem filmu stojí i hlavní záporák, Terminátor T-1000 s tváří Roberta Patricka (57). Žádné další pokračování už nebylo tak kladně přijato. Terminátor 2: Den zúčtování dokonce v oblíbenosti předčil i první film z roku 1984. K jeho čtvrtstoletí si pojďme vznik celé ságy připomenout.

Titanic, Avengers nebo Hobit: Jak se natáčely největší filmové trháky?

Kult se zrodil v horečkách

Ať už si o filmu Jamese Camerona myslíme cokoli, postupem času se stal Terminátor kultem. První díl ságy se umístil mezi chráněná umělecká díla, odkazy budoucím generacím. Je průkopníkem svého žánru. Celý nápad na příběh Terminátora vznikl v hlavě Jamese Camerona. Když ho producenti odstavili z režisérského postu béčkového hororu Piraňa 2 (1981), pobýval Cameron v hotelovém pokoji v Římě bez naděje a bez peněz. Ležel v posteli s horečkou, zbrocený potem. Uprostřed noci se probudil z noční můry o robotovi s ocelovou kostrou a planoucíma očima uprostřed postapokalyptické budoucnosti. Když se Cameron vrátil do USA, svoje poznámky zaznamenával na diktafon. O sen se podělil s přáteli, Williamem Wisherem a Randy Frakesem, se kterými vytvořili krátkou synopsi. Příběh zasadili do současnosti a přidali cestování v čase. Název Terminátor si Cameron prý vypůjčil od svého japonského kamaráda Takaa, který pojmem „Terminator City“ označil Los Angeles. A takhle začala neuvěřitelná cesta filmu, který měl být původně jen jedním z mnoha. Pro celé generace se však stal symbolem.

Terminátor poprvé

První Terminátor vznikl roku 1984. Sto osm minut dlouhý, původně malý a levný snímek je dnes považován za jeden z nejvýznamnějších filmů osmdesátých let a za legendu mezi sci-fi. Tehdy poprvé diváci sledovali, jak je z roku 2029 do Los Angeles roku 1984 vyslán zabijácký stroj podobný člověku. Jeho úkol byl zabít Sarah Connorovou dřív, než přivede na svět syna, který se má později stát vůdcem lidí ve válce proti strojům. Většina triků vznikala téměř na koleně. Například ve scéně, kdy Arnie klečí na přední kapotě vozu, ve kterém jedou Reese a Sarah, a rozbíjí čelní sklo pěstí. Tam si filmaři pomohli opravdu jednoduše. Arnoldova ruka totiž samozřejmě nepatří Arnoldovi, ale mechanickému rameni. Vůz s aktéry stojí, ale za nimi projíždí nákladní vůz s maketou zdi na boku. Efekt je dokonalý. Méně dobré jsou latexové masky a v pohledu dnešních efektů a počítačových kouzel působí Terminátorova hlava bez oka jako neškodný maňásek.

62 500 dolarů za jednu větu pro Arnieho

Arnold dává rád k dobru příhodu, jak se vypravil z natáčení do města si koupit oběd, ale až později zjistil, že má na sobě make-up, což mimo jiné obnášelo i falešné oko, odkrytou čelist a spálenou kůži. Mezi další zajímavosti patří, že Terminátorův filmový výrok „l’ll be back“ (Já se vrátím) se hlasováním Amerického filmového institutu (AFI) umístil na 37. místě žebříčku pro sto filmových citací. Arnold dostal údajně za prvního Terminátora milion dolarů. Řekl tam šestnáct vět. Takže, počítám-li správně, za každou z nich dostal 62 500 dolarů. Slušné. Diváci si také jistě vzpomenou, že když Reese zachrání Sarah po přestřelce v nočním klubu, řekne jí: „Come with me if you want to live“ (Pojď se mnou, jestli chceš žít). Stejnou větu pak Sarah slyší i od Terminátora v pokračování filmu. A tím jsme se dostali ke dvojce.

„Narozeninová“ dvojka obrátila role

Kdoví proč, možná už měl Arnie dost „záporáků“, ale napadl autory skvělý nápad. Co kdyby byl tentokrát Arnold – Terminátor na straně dobra. A vznikl nejoblíbenější díl celé ságy – Terminator 2: The Judgement Day (Den zúčtování). Deset let po neúspěšném pokusu zabít Sarah Connorovou, matku budoucího vůdce lidstva ve válce proti strojům, se do Los Angeles vrací z budoucnosti nový Terminátor, typ T-1000, aby zlikvidoval už narozeného Johna Connora. Dospělý Connor v roce 2029 na svoji ochranu posílá do minulosti druhého Terminátora T-800. Oba stroje nezávisle na sobě pátrají po malém Johnovi. Chlapec zjišťuje, že T-800 je naprogramován na jeho ochranu, a s jeho pomocí osvobodí svou matku z psychiatrického ústavu, kde je léčena z údajné schizofrenie. T-800 oběma vysvětluje, co přinese budoucnost. Tu je však možné změnit... A při tom všem hrdiny stíhá nemilosrdný a zřejmě nezničitelný T-1000.

Terminátoři po 25 letech: Arnold si vyfotil selfie s úhlavním nepřítelem

I tento film byl naprosto převratný. Nejenže plně využil všech nových technologií počítačových triků, ale všichni obsazení působili naprosto autenticky. Aby ne. Například Linda Hamilton prošla výcvikem se zbraní pod vedením bývalého velitele izraelského komanda. Tentokrát Arnold Schwarzenegger dostal za film 15 milionů dolarů. Celkem pronese 700 slov, takže jeho známé „Hasta la vista, baby“ stálo 85 716 dolarů. K tomu jen dodám, že výroba filmu stála mnoho milionů, ale jeho návratnost je snem každého podnikatele. Investice se totiž vrátily už šestnáct dní po premiéře. Pro představu: tržby v USA za první víkend: 31 765 506 $ (2274 kin). Náklady na výrobu: 102 mil. $. A opět – kult pokračuje. Všichni kluci záviděli Edwardu Furlongovi a chtěli být jako on. Mimochodem většina Edwardových dialogů musela být na konci přemluvena, protože se během natáčení změnil, díky mutování, jeho hlas. Speciální efekty měl opět na starost geniální Stan Winston. Aby například sekvence nukleárních výbuchů byla co nejvěrohodnější, studoval dlouhé hodiny dostupné vojenské materiály. Nejmenovaní experti poté označili zobrazené výbuchy za nejrealističtější ve filmové historii.

Matky Johna Connora: Cersei Lannister a Daenerys Targaryen ze Hry o trůny!

Dvojku následovaly ještě další tři filmy. Terminator 3: Rise of the Machines (Válka strojů, 2003), kde byl Arnie v neuvěřitelné formě. Pak Terminator Salvation (2009), který měl Arnolda pouze v digitální verzi, protože právě úřadoval coby guvernér. Zato tam poprvé ve velké roli zaujal fanoušky Sam Worthington (39) a potěšil Christian Bale (42) coby John Connor.

V mezičase však měli fandové možnost užít si seriálovou podobu Terminátora. Hned několik režisérů pro FOX TV natočilo Deník Sarah Connorové (2008), běžel i u nás. Děj seriálu Sarah Connor Chronicles se odehrává v době mezi událostmi z filmů Terminátor 2: Den zúčtování a Terminátor 3: Vzpoura strojů. Sarah Connor si tady zahrála Lena Headey (42), dnes nejvíce známá rolí královny Cersei Lannister ve Hře o trůny.

I v dalším pokračování z roku 2015 si zahrála hvězda Hry o trůny – Emilia Clarke (29). Matka draků Daenerys Targaryen neztvárnila nikoho menšího než Sarah Connor (ale upřímně, role jí moc nesedla). Terminator Salvation přinesl nové triky, nově obsazené postavy a téměř epický souboj Arnolda s Arnoldem v rámci povedené retrospektivy. Celkově však díl vyvolal rozpaky, ačkoli slabou trojku překonal.

Zazní další Terminátorovo „I’ll be back“? Nejspíš ano a fanouškům nezbývá než doufat, že to bude provedeno se ctí. Prozatím však letošní oslavenec zůstává nejlepší.