Recenze: Mumifikované děti a psychologie - Vraní dívka šokuje potřetí a naposledy

Série Vraní dívka má až příliš složitý příběh, aby se dal odvyprávět v pár větách. Třetí díl doslova završuje trilogii a pokouší se – konečně – vysvětlit, co se celou dobu v příběhu dělo. Victoria Bergmanová alias Sofia Zetterlundová se autoterapií vrací k vlastnímu původnímu já. Jeanette Kihlbergová se dál snaží vyšetřit sérii vražd malých dětí přistěhovalců, které po celém Stockholmu nacházejí mumifikované a jednoznačně umučené. Řeší i druhý případ rozsáhlého zneužívání dětí skupinou mužů i žen – podezřelé jí ovšem vraždí neznámý zabiják téměř doslova před očima.

Pro čtenáře nebude žádným překvapením, že všechny události v knihách spolu velmi úzce souvisejí. Ve spojitosti s tím se dá říci, že trilogie je opravdu odvážným a velmi povedeným dílem. Autor (ve skutečnosti dvojice autorů, píšících pod pseudonymem) splétá síť postav, životů a událostí opravdu zdařile. Čtenář se ale musí tak trošku poprat s faktem, že složitý děj s mnoha dějovými i časovými liniemi může být poněkud zmatený – a to zvlášť v případě třetího dílu, když má navíc člověk za sebou téměř roční pauzu od druhého dílu. Díkybohu je hned v úvodu knihy rozpis postav a jejich úloh v ději (přesto ale můžete zpočátku tápat).

První kniha série upoutala především nálepkou „Jen pro silné povahy“, je pravdou, že se autoři snaží čtenáře šokovat, nicméně rozhodně ne nijak originálním způsobem. Drastické scény plné znetvořených mrtvol, zneužitých dětí a drsného mučení dnes provází každý druhý severský thriller a ani tento se v ničem neliší. Třetí díl nálepku postrádá stejně tak jako nadbytečné množství scén prvoplánově pobuřujících.

Jak se příběh i kniha blíží ke konci, čtenář se nevyhne otázce, zda opravdu autoři zamýšlejí dílo uzavřít, nebo se propracovávají k dalšímu dílu. Nakonec je přece jen správná ta první možnost, ale spíš tak napůl – Pýthiiny rady nechávají až příliš mnoho otázek nezodpovězených a mnoho příběhů otevřených.

Završení trilogie je ovšem natolik napínavé, že i přes těch několik zádrhelů ho jednoznačně přečtete. Těžko se u této knihy dají popsat všechna její pozitiva i negativa, aniž by člověk vyzradil mnoho z děje. Autoři nicméně velmi povedeným způsobem čtenáře mystifikují až do úplného konce. Pokud znáte předchozí dva díly, asi není třeba doporučovat – každý, kdo je četl, prostě chce vědět, jak příběh dopadne. A novým čtenářům nezbývá než poradit, ať si připraví silné nervy – tenhle příběh vám je rozdrásá až na krev!

Erik Axl Sund

Vraní dívka 3: Pýthiiny rady

nakladatelství Euromedia, 2015

320 stran

70 %

Recenze: Nový Palahniuk je plný prvoplánové erotiky a nudy