Recenze: Vězněná od Pavla Renčína vyniká pro Česko nebývale surovou temnotou

Znáte ten pocit, když se v noci probudíte a máte pocit, že jste někde blízko slyšeli kroky, cinknutí, zaskřípání dveří? Přitom ale víte jistě, že jste doma sami… Určitě ano, tohle zažil každý. Ten svíravý tlak na prsou si vybavíte ještě dnes. Možná jste se tehdy zachumlali hlouběji do peřiny, možná jste vyskočili, rozsvítili, zkontrolovali zámky a každý pokoj. Tak nebo tak vás v tu chvíli měl strach pěkně v hrsti.

Středoškolský učitel Martin z Renčínova hororu má stokrát horší noční můry. A to není zdaleka všechno. Občas si některé věci nepamatuje, je zmatený, bezmocný, frustrovaný, zoufalý. Neví, co se s ním děje, a zmocňuje se ho šílenství. Má pocit, že ztrácí kontakt s realitou. V posteli se mu navíc opakovaně objevuje mrtvá dívka, kterou zatím nedokáže nikam zařadit, ale přitom ví, že ji zná. Zabil ji? Měl na její smrti podíl? Co se jí vlastně stalo? A proč se vedle ní probouzí ze svých nočních můr? A měl by vlastně chtít znát pravdu, která podle všeho nebude vůbec krásná ani příjemná?

Klíč k Martinovu zoufalství pomalu rezaví v usedlosti na Šumavě. A je starý asi 40 let. Pravdu zná malá holčička Marie, která do téhle krásné části Čech vyrazila s rodiči na prázdniny. A ty vypadaly zpočátku skvěle, prostě snově! Dokud se neobjevil ON. Pak náhle slunce zmizelo a zpěv ptáků utichl. Kdo je ON?  A proč se osud malé Marušky protl s osudem obyčejného učitele Martina? Na to vám odpoví Pavel Renčín ve své chytlavé knize…

Příběh je inspirován skutečnými událostmi z poválečné Šumavy. Tehdy žil v Senci zámečník Hubert Pilčík. Chlapík všeobecně vnímaný jako milovník přírody a lidumil měl ve skutečnosti duši černou jako uhel. Jeho zálibou totiž bylo vraždění lidí, což si navíc náležitě užíval. Prokázáno mu bylo pět vražd, ale předpokládá se, že jich mohlo být mnohem víc – a že Pilčík může být dokonce vrahem s největším počtem obětí v Československu. O výjimečnosti (v děsivém slova smyslu) tohoto muže svědčí i fakt, že jeho hlavu dodnes uchovává ve svém archivu plzeňský Ústav soudního lékařství.

Pilčík působil jako převaděč, ale zájemce o cestu „za kopečky“ vraždil. Dvanáctiletou neteř jednoho páru, který zabil, držel v chlívku svého domu. Znásilňoval ji a mučil, její křik tlumil bednou s dvojitou stěnou, kterou jí nasazoval na hlavu, aby nic neslyšela manželka, která s ním spokojeně žila. Případ Pilčíka se stal později mimo jiné inspirací epizody Bestie z Třiceti případů majora Zemana. V dějinách české kriminalistiky nemá obdoby.

Renčín ale více než půl století starý příběh uchopil po svém. Moderně a velmi působivě. Ve své knize dokázal vytvořit atmosféru, kterou v knihách českých autorů budete hledat těžko. Atmosféru, která je největším klenotem téhle knihy. Atmosféru temnou, chvílemi až dusivou, mrazivou. Chvílemi můžete mít dokonce pocit, že Martin jste právě vy! A velmi pravděpodobně, až vás příště ve vašem bezpečném bytečku probudí podivné zvuky, hodně znejistíte. Opravdu s vámi nedýchá vzduch někdo, koho nevidíte? A opravdu před vámi vaše vlastní paměť něco neskrývá?

Pavel Renčín

Vězněná

nakladatelství Argo, 2016

236 stran

Hodnocení: 90 %