7°C
Putinova hrozba: 5 otázek kolem NATO. Jak zareaguje, kolik má vojáků?
Ve Walesu probíhá důležitý summit NATO, projednávající napjatou situaci na Ukrajině. A i když by již zítra měl ukrajinský prezident Porošenko vyhlásit na východě země klid zbraní, panují i nadále obavy z pokračování a prohloubení bojů. Svět se obává vojenského střetu, do kterého by se dostaly Rusko a západ - NATO, které je prý odhodláno bránit všechny členy aliance.
Pokusy o dojednání klidu zbraní na východě Ukrajiny pokračují. Prezident Porošenko by měl zítra odpoledne odpoledne vyhlásit klid zbraní na Ukrajině, zatím se však bojuje dál. A ukrajinská armáda je u Mariupolu ve zvýšené pohotovosti. Boje mezi proruskými separatisty a ukrajinským vojskem se protahují. Už dlouho se hovoří o tom, že by do nich mohly zabřednout i další účastníci. Především Rusko, které má na východě Ukrajiny své zájmy. A také NATO.
1. Zasáhne NATO na Ukrajině? Členem sice není, ale...
Na summit NATO ve Walesu odcestovaly špičky členských států včetně Baracka Obamy, Davida Camerona a Angely Merkel. Česko reprezentují Miloš Zeman s ministry Stropnickým a Zaorálkem. Nechybí však ani Porošenko, který se vydal informovat, jak probíhaly jeho "mírové" rozhovory s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Pokud by vybuchly, hrozily by další nebezpečné střety. Padají přitom prohlášení, že je NATO odhodláno bránit všechny členy aliance, tedy i ty východní. Naposledy to prohlásil sám Obama. "Pokud se ptáte, kdo vám přijde na pomoc, tak je to NATO v čele se Spojenými státy," řekl včera Obama v Estonsku. A upozornil na článek 5 Severoatlantické smlouvy, který hovoří jasně: útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny. Ukrajina sice členem není, má však k NATO blízko.
2. Kolik má NATO vojáků? Tolik, kolik dodají členové
Obama ve své řeči upozornil i na to, že členské země NATO musí do společné obrany investovat. Aliance totiž nemá jako taková žádné vlastní vojsko. Její vojenská síla se odhaduje těžko. Spočívá v tom, kolik by v případě potřeby dodaly jednotlivé členské státy. I proto nyní Obama upozornil, že společným závazkem každé členské země je odvádět na armádu 2% HDP, což však neplní většina zemí aliance.
Česko vydává na obranu kolem 1% HDP, letos v dubnu to však při návštěvě Prahy kritizoval šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Přesto platí slova bývalého generála NATO Haralda Kujata, který německému Bildu řekl: "Žádný rozumný člověk by neriskoval vojenský konflikt mezi NATO a Ruskem. To by bylo šílené."
3. Jak rychle může NATO reagovat? Chystá se speciální brigáda!
Vzhledem k tomu, že jsou síly NATO značně roztříštěné, je však problém v rychlosti reakce na nenadálé události. Vzniká tak plán na novou ozbrojenou brigádu (cca. 4 000 vojáků), která by byla schopná v několika dnech podpořit ohroženou členskou zemi. Vše je zatím jen na papíře a bez konkrétních obrysů, které ještě musí rozpracovat vojenští plánovači. Čeká se však na schválení prezidentů a premiérů ze zemí NATO.
Generální tajemník Rasmussen upozornil, že podobná jednotka by měla "cestovat nalehko, udeřit tvrdě". A proto disponovat námořní i vzdušnou podporou a využívat v členských zemích předem připravených zásob a munice. Měla by se stát součástí již existujících Sil rychlé reakce NATO (NRF), jejichž nejrychlejší části čítají kolem 13 tisíc vojáků a nyní se mohou rozmístit do pěti dnů. Celkově jde o desítky tisíc mužů ve zbrani.
4. Je Rusko nepřítelem NATO?
Vztahy s Ruskem jsou napjaté delší dobu, vyostřila je i krize na Krymu, který Rusko anektovalo. Padaly obavy z nové studené války. Aliance a její zástupci se proto nyní připravují na nové období, kdy už o Rusku neuvažují jako o partnerovi a připomínají, že Moskva NATO ve svých strategických dokumentech definuje jako protivníka. Střet s Ruskem by však byl velmi nebezpečný. "Myslím, že nikdo neuvažuje o tom, že by s Ruskem rozpoutal válku velkých rozměrů. Chci vám připomenout, že Rusko je jednou z hlavních jaderných mocností," upozornil nedávno Vladimir Putin.
5. Zaměřuje se NATO jen na východ?
Otázka Ukrajiny však není jedinou, která summit NATO zajímá - dále jde i o situaci v Sýrii, Iráku a především Afghánistánu, kde NATO na konci roku po více než desetiletí ukončí rozsáhlou mezinárodní misi ISAF. Pozornost přitahují nyní především extremisté, kteří zavraždili zajaté americké novináře Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa. "Teroristé se nemohou mýlit víc, jestliže doufají, že nás oslabí jejich hrozby. Ameriku ani Británii barbarští vrazi nevyděsí," píše se ve společném článku, který ještě před summitem NATO vydali americký prezident Barack Obama a britský premiér David Cameron.
To ukáže čas, kdo je mimo mísu.