Strach z Putina: Lotyšsko a Litva posilují obranu. Obama varuje Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes udělal jeden vstřícný krok - nařídil vrátit Ukrajině zbraně a vojenskou techniku z krymských posádek, které nepřešly na ruskou stranu. Uvedl to ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prý požádal Putina jako vrchního velitele o souhlas s předáním zbraní a techniky Ukrajincům. Na prezidentovu otázku upřesnil, že jde i o lodě a letadla. "Souhlasím, proveďte!" zavelel Putin.

Ukrajinské ministerstvo obrany přitom vyčíslilo hodnotu majetku zanechaného na Krymu na 11,4 miliardy dolarů (asi 228 miliard Kč). Jde však Ptaké o zastaralou obrněnou a automobilovou techniku ze 70. let, o které ruská armáda nestojí. Zastaralé typy tanků a transportérů T-64, BVP-1 a BTR-70 sama vyřadila. Z tohoto pohledu jejich navrácení Ukrajině zas takovým dobrodiním není.

Putin: Král Vladimir, nebo novodobý Hitler? Bere si, co chce a nikoho se neptá, tvrdí Němci

Rusko musí stáhnout své vojáky od ukrajinské hranice, řekl Obama

Putin přitom i nadále obsazení Krymu komentuje slovy, že krymské události předvedly "kvalitativně nové možnosti našich ozbrojených sil" i vysokou morálku jednotek. Černomořské flotile, rozmístěné na Krymu, poděkoval za "výdrž a osobní statečnost". Profesionalita ruských vojáků podle Putina umožnila "vyhnout se provokacím a nepřipustit krveprolití".

Rusko však také již rozmístilo své vojáky u hranic s Ukrajinou. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy ruská vojenská přítomnost v této oblasti naznačuje, že Moskva má ještě "další plány". "Možná se (Rusové) snaží Ukrajinu jen zastrašit, je ale možné, že mají i jiné plány", uvedl dnes Obama. Moskvu vyzval, aby svou armádu okamžitě stáhla a začala vyjednávat s mezinárodním společenstvím. A varoval před dalšími sankcemi. "Sankce se prohloubí a jejich dopad na ruskou ekonomiku a také na jeho postavení ve světě se jen zvýší," uvedl Obama.

Kolem Ukrajiny je prý připraveno na 100.000 ruských vojáků

Lotyško a Litva: Strach z Putina

Západ ruskou anexi Krymského poloostrova nadále neuznává. Některé země však i nadále především trnou. V důsledku uchvácení Krymu panují obavy i v pobaltských sousedech Ruska - post sovětských republikách Litvě a Lotyšsku. Do roku 2020 chtějí proto přinejmenším zdvojnásobit výdaje na obranu. "Agrese Ruska vůči Ukrajině vrátila některé politiky do reality. Uvědomili si důležitost financování obrany," citovala dnes AFP litevského ministra obrany Juozase Olekase. Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová dodala: "Všichni žijeme tím, co se děje na Ukrajině, a znovu si uvědomujeme, jak velmi křehká je svoboda."

Janukovyč žádá ukrajinské referendum o připojení k Rusku!

To svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč vyzývá z ruského exilu Ukrajince, aby místo předčasných prezidentských voleb uspořádali referendum, které by rozhodlo o postavení každého ukrajinského regionu v rámci země! O jeho výzvě dnes informovala ruská agentura ITAR-TASS. "Požadujte uspořádání referenda o vymezení postavení každého regionu v rámci Ukrajiny," uvedl prý Janukovyč. Ukrajině podle něj dál vládne opozice spolu s teroristy, navíc za plné podpory některých západních států.

Janukovyčova soupeřka a vězeňkyně jeho režimu, expremiérka Julija Tymošenková prohlásila, že pokud jde skutečně o Janukovyčovo vyjádření, "pak se tento člověk, který býval prezidentem, prakticky stal nástrojem boje proti Ukrajině a proti ukrajinskému lidu, nástrojem na zničení nezávislosti Ukrajiny". Prostřednictvím Janukovyče se prý Rusko snaží zničit ukrajinskou nezávislost. Výzvy k separatismu a ke vstupu ruských vojsk si jednou zodpoví před soudem, který jej spravedlivě potrestá, tvrdí Tymošenková.