Úterý 16. dubna 2024
Svátek slaví Irena, zítra Rudolf
Oblačno, déšť 10°C

Záchranář z Karlových Varů popsal svůj první zásah: Motorka v poli a otevřená zlomenina jen kousek od amputace

Záchranář z Karlových Varů popsal svůj první zásah: Motorka v poli a otevřená zlomenina jen kousek od amputace (ilustrační foto)
Záchranář z Karlových Varů popsal svůj první zásah: Motorka v poli a otevřená zlomenina jen kousek od amputace (ilustrační foto)  (Autor: HZS Karlovarského kraje)
Autor: dce - 
18. ledna 2019
19:13

Záchranář z Karlovarského kraje sdílel na sociálních sítích příběh svého prvního sólo výjezdu ke zraněnému. Podzimní den v roce 1999 se pro něj stal nezapomenutelným. Záchrana motorkáře s vážně poraněnou nohou byla skutečně dramatická.

"Na lékařském pokoji zadrnčí telefon. Rychle po něm sáhnu, srdce v krku, žaludek sevřený. Ozve se operátorka linky 155: 'Máme výjezd, pane doktore. Dopravní nehoda, motorkář, kousek za přehradou.' Sakra, pomyslím si, první samostatná služba, první samostatný výjezd a hned tohle," tak začíná vyprávění záchranáře z Karlovarského kraje. V něm vzpomíná na svůj první, téměř dvacet let starý případ. Byl slunečný podzim 1999 a on byl lékařem teprve pár měsíců.

"Před půl rokem jsem atestoval z interny, ale krátce po atestaci jsem tento obor opustil a odešel z nemocnice. Tehdy jsem ještě netušil, že vlastně natrvalo a že z práce u záchranky se stane má celoživotní profese." Nejprve trénoval na ARO, pak jezdil s posádkou záchranky "jako čtvrtý" a učil se od nich.

"Vyrazili jsme z garáže do ulic. Já se soustředím a asi vypadám dost nervózně. Otáčí se na mě zdravotní sestra Monika: 'Tak jak, doktore, v pohodě?' 'No jo' opáčím. Řidič záchranář, Martin, najednou řekne: 'Hele, doktore, umíš dát rouru do krku?' Hantýrka, kterou se míní zajištění dýchacích cest. 'To umím' povídám. 'No tak je to v pohodě,' povídá Martin, 'to ostatní zvládneme.' Bylo mi jasné, že 'strčit rouru do krku' nebude všechno, co se po mně bude chtít, ale uklidnilo mě to, že oni jsou schopní vše zajistit a jsou tak sebejistí. Přestal jsem panikařit a začal jsem znovu logicky uvažovat," popisuje lékař.

Poblíž místní přehrady za zatáčkou na ně už mává muž, opodál v poli leží motorka a vedle ní i mladý muž. "'Vnímáte mě?' promlouvám na něj hned poté, kdy sanitka zastavila u kraje silnice a já vyskočil ze dveří a hrnul se do oranice. 'Jo, jasně, jak to se mnou vypadá, doktore? Au…moje noha! Bolí jak čert…' Kouknu na dolní končetiny. Vypadá to, že pravá dolní končetina je v pořádku, ale levý bérec je deformovaný, zkrácený a skrz protrženou a zkrvavenou kombinézu vykukují kosti. Zdá se, že k jinému poranění nedošlo. Takže tu máme otevřenou zlomeninu."

V tu chvíli z mladého záchranáře spadla veškerá nervozita a začal pracovat, přesně jak mu instinkty velely. "Poranění vypadá ošklivě. Nechybělo mnoho a pacient si dolní končetinu málem v bérci amputoval."

Lékař mladíka ve spolupráci se sestrou a řidičem záchranářem ošetřuje a později ho odváží do nemocnice. "Můj první samostatný zásah v terénu dopadl dobře, pacient byl dopraven bez dalších komplikací na traumatologii, kde se podařilo nohu zachránit. Já jsem v euforii, která vystřídala napětí, věděl, že jsem udělal dobře, když jsem se odhodlal opustit nemocnici a definitivně vykročit na cestu, po které kráčím dodnes. A vzpomínám dodnes na řidiče záchranáře, později mého kamaráda, který mě tehdy dokázal uklidnit během dvou vět a ukázal mi v praxi sílu lidského slova," uzavřel záchranář.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa
Osoby v pátrání