Kajínek promluvil o ulitých penězích: Prozradil, kde má zakopaný poklad?
Strávil čtvrt století ve vězení, hned po propuštění si ale koupil drahý mercedes. Jiří Kajínek v rozhovoru prozradil, jak je na tom s penězi.
Opakovaně jste říkal, že vás tatínek vedl k šetřivosti, že jste si polovinu peněz vždycky dával na stranu. Jak jste ukládal nebo schovával peníze?
„I manželé mají mezi sebou tajemství. A my nejsme ani manželé.“ (směje se)
Přiznal jste, že jste si schovával i vzácné šperky. Jak se takové cennosti – a nechceme po vás GPS souřadnice – ukrývají? Zakopou se do země?
„Tak variant je strašně moc, ale tohle je vcelku nepodstatné. Podstatné je, že jsem teď svobodný člověk.“
Sáhl jste na úspory z té doby?
„Byl jsem čtvrt století ve vězení. Zaplatil jsem za to 700 tisíc. V kantýně jsem utratil 6400 Kč měsíčně. Tak co myslíte?“
Něco jste si ale vydělal filmem a knihou, ne?
„To ano, ale kdo si myslí, že se dnes dá vydělat na knížce, hluboce se mýlí.“
Už jste od 23. května, kdy vás pustili, potkal někoho, kdo vás podrazil, když jste byl zavřený?
„Ne.“
A stál byste o to?
„Až o to budu stát, tak je potkám.“
To zní výhružně…
„To není výhružný. Až o to budu stát, tak je potkám. Zatím se spíš ti lidé snaží neexistovat.“
Jak si teď představujete svou budoucnost?
„Když jsem šel z vězení, byl jsem přesvědčený, že už nebudu nikdy pracovat. No a podívejte se, pět měsíců jsem venku a z toho čtyři jsem opravdu intenzivně pracoval, kolikrát jsem dokument natáčel od osmi ráno do půlnoci.“
Dá se říci, že jste do konce života finančně zabezpečený?
„Pokud budu žít ještě týden, tak jo.“ (směje se)
To nezní moc optimisticky. Na jak dlouho jste tedy zabezpečený?
„Vy víte, že vám to neřeknu… Já s financemi nemám problém. Mám z čeho žít, mám si za co koupit naftu, protože jezdím dost. Já jsem nenáročnej člověk. Měl jsem všechno, co jsem kdy chtěl. Všechno jsem si koupil.“
přesně, vědí o případu velký h. a jen Kajínkovi záviděj hlavně tu pozornost. Oni jsou nuly, o kterých nikdo nikdy točit nic nebude.