Rozhovor se soudním lékařem z případu Kramný: Po půlnoci by mě na pitevnu nikdo nedostal

Autor: dce - 
21. 9. 2017
05:01

Soudní lékařství je obor, který v poslední době přitahuje stále větší pozornost. Z velké části za to vděčí zejména populárním detektivním seriálům. Ty ale ukazují věci trošku jinak, než jak je tomu v reálu. Na skutečnou práci soudního lékaře, spolupráci s policií, darování těl a noční služby na pitevně se Blesk.cz ptal přednosty ústavu soudního lékařství a toxikologie Vinohradské fakultní nemocnice docenta MUDr. Alexandera Pilina, jehož jméno se nedávno objevilo i na novém posudku v případu Petra Kramného.

Hned na začátek je asi potřeba si ujasnit, co je to soudní lékařství a co patologie?

Oba jsou samostatné lékařské obory. Společné mají provádění pitev, ale za rozdílných podmínek, které povinně vymezuje zákon 372/2011 Sb.

Patologie se zabývá zjišťováním chorobných změn u živých osob po odebrání vzorku tkáně při klinickém vyšetření nebo operaci – tzv. biopsie. K tomu používá mikroskopické vyšetření, kdy se ze tkáně zhotovují tenoučké řezy a barví se různými metodami a lékař hodnotí změny ve tkáni. Kromě toho se na patologii provádějí pitvy osob, které zemřely, ale jen v nemocnici a lékař nařídí tzv. patologicko-anatomickou pitvu.

Soudní lékařství provádí pitvy osob, které zemřely náhle nebo za nevyjasněných okolností a nelze určit příčinu smrti, nebo následkem nejrůznějších úrazů – tupým/ostrým předmětem, pády z výše, utopení, oběšení, elektrickým proudem, dopravní nehody, otravou léky nebo neznámou látkou. Týká se to osob, které zemřely mimo nemocnici (byt, příroda, na ulici atp.), ale i osob které byly hospitalizovány pro úraz a na následky úrazu, přes všechnu péči, zemřely. Na soudním lékařství se provádějí i pitvy osob s nezjištěnou totožností, kdy při pitvě předáváme kriminalistům údaje, které by mohly vést k ustanovení totožnosti.

A jaký je rozdíl mezi zdravotní a soudní pitvou?

Rozdíl mezi pitvou zdravotní a soudní je v tom, že pitvu zdravotní nařizuje lékař, který provádí prohlídku těla zemřelého a provádí ji jeden lékař a diagnózu kontroluje vedoucí pracoviště, zatímco pitvu soudní nařizuje zpravidla vyšetřovatel policie podle § 115 tr. řádu. Provedení pitvy a pomocných vyšetření (histologické, toxikologické) je stejné, ale zásadní rozdíl je v tom, že zdravotní pitva je uzavřena pitevní diagnózou s uvedením příčiny smrti, základním onemocněním a komplikacemi s konstatováním, že se jedná o smrt přirozenou nebo násilnou. Pitva soudní musí být provedena dvěma soudními znalci a vyšetřovatel PČR klade nad rámec pitevní diagnózy znalcům otázky, které jsou důležité pro objasnění věci. Těch může být celá řada a týkají se např. určení doby smrti, popisu poranění a chorobných změn, co bylo příčinou smrti, jak se podílely úrazové změny na příčině smrtí a jak s tím třeba souvisí chorobné změny.

Jak často spolupracujete s policií (myšleno, jak často máte na stole soudní pitvu)?

S policií spolupracujeme téměř každý den, ne každá pitva je ale soudní. Například, zdravotní pitva může by převedena na soudní v případě, kdy během pitvy se vyskytnou změny, které by mohly nasvědčovat účasti jiné osoby na příčině smrti. Stává se to, když na místě nálezu, z nejrůznějších příčin, není uvedeno nějaké poranění, které má souvislost s příčinou smrti. V takovém případě nám Zák. 372/2011 Sb. ukládá povinnost tzv. „pitvu přerušit“ a informovat policii, která v intervalu dvou hodin rozhodne o dalším postupu a podle okolností ponechá pitvu jako zdravotní, nebo nařídí pitvu soudní.

Má Vaše práce nějakou pracovní dobu, nebo musíte být pořád „ve střehu“? Stalo se už, že Vás volali například uprostřed noci k neodkladnému případu?

Máme standardní denní pracovní dobu, noční služby u nás nejsou. Stává se, že jsme voláni kriminální službou na místo činu, ale nějakou pohotovost nedržíme. Pokud jsme voláni, je to obvykle k nejasným případů, tak trochu záhadným, a takové si denní nebo noční dobu nevybírají.

Jak ve zkratce probíhají úkony po nálezu těla, kde je podezření na zavinění druhou osobou?

První na místě nálezu těla je obvykle lékař zdravotnické záchranné služby, v Praze a Středočeském kraji koroner. Ti provedou prohlídku těla, a pokud shledají poranění nebo mají podezření, že na smrti se mohla podílet jiná osoba, musí zavolat PČR. Lékař provádějící prohlídku zemřelého vyplní úřední formulář – List o prohlídce zemřelého (obsahuje osobní údaje zemřelého, místo a čas úmrtí a pravděpodobnou příčinu smrti), který je doplněn Lékařským protokolem o prohlídce zemřelého – ten obsahuje informace o místu, poloze, zraněních, rozvoji posmrtných změn a další sdělení, týkající se nálezu. Pokud je nařízena pitva, je mrtvola převezena na soudní lékařství, kde proběhne pitva soudní, kterou nařizuje PČR, nebo zdravotní – tu nařizuje lékař provádějící prohlídku zemřelé osoby.

Kdy do věci vstupujete Vy? Objevujete se někdy na místě nálezu těla, nebo pracujete pouze na soudním lékařství a v laboratořích?

Pokud se jedná o výjezdy na místo činu, někdy jedu já, snažím se ale posílat mladší kolegy. Já pak řídím práci v pitevně, jsem přítomen při pitvě, přebírám závěry a reviduji hotové pitevní protokoly, podílím se na vypracování znaleckých posudků. V laboratoří lékaři bžně nepracují, dvě hlavní laboratoře, tj. toxikologickou a histologickou, ovládají specializovaní pracovníci (toxikologové – absolventi vysokých škol s chemickým zaměřením, v histologické laboratoři jsou to středoškolští pracovníci se specializací na histologii).

Jak to u nás chodí s darováním těl vědě – dělá to u nás vůbec někdo? Co se pak s takovými těly dělá?

Darování těla je možné a provádí se. Na naší fakultě na Anatomickém ústavu je veden registr dárců těl, a kdo by chtěl po smrti své tělo darovat, musí uzavřít dárcovskou smlouvu, kterou obdrží na Anatomickém ústavu 1. LF UK. Dárce rovněž dostane průkazku o tom, že je dárcem těla pro vědecké, výzkumné a výukové účely, kterou může nosit u sebe. Někdy v případech náhlého úmrtí se s takovým dokladem v osobních věcech zemřelého setkáváme. Darování je bezplatné, nelze za něj požadovat finanční odměnu. Po provedení účelu, pro který bylo tělo darováno, pohřeb pozůstatků vypravuje Anatomický ústav na své náklady.

Co Vás k Vaší práci vlastně přivedlo?

Původně jsem vystudoval stomatologii, ale krátce před promocí jsem se setkal s prof. Tesařem – bývalým přednostou Ústavu soudního lékařství Fakulty všeobecného lékařství UK (dnes 1. Lékařská fakulta UK), který mi nabídl aspiranturu se zaměřením na stomatologickou identifikaci osob. To v době 70. let byl poměrně nový směr v soudním lékařství a střed zájmu (který přetrvává dodnes). Mě to zaujalo a už jsem pak u oboru, po doplnění všeobecného lékařství, zůstal a identifikace osob je mojí specializací. Identifikace osob podle chrupu je velmi spolehlivá, rychlá a vede snadno ke ztotožnění neznámé mrtvoly – má stejný význam a váhu jako otisky prstů nebo DNA analýza.

Jak se na Vaši práci dívá Vaše nejbližší okolí?

Jsme lékařská rodina, tudíž z této strany je to odborný zájem. V širším okruhu známých, přátel, nebo i náhodných setkání je moje profese vnímána jako velmi zajímavá, náročná psychicky. Smrt a okolnosti okolo ní byly, jsou a budou provázeny závojem záhady a to vždy vyvolává zájem, zejména v souvislosti se zločinem.

Dalo by se říct, že člověk v podobném zaměstnání časem otupí vůči určitým věcem?

Nemohu říct, že by se v našem zaměstnání jednalo o otupení vůči smrti člověka, pokud máte na mysli toto. Smrt je nedílnou a neodvratnou součástí života, zrození může nastat, ale smrt musí přijít. Toto mám vždy na mysli, a i když to možná zní trochu hrubě, tělo zemřelého člověka se stává předmětem odborného zájmu s cílem objasnit příčinu smrti s vědomím úcty k ukončenému životu.

Dětské pitvy – vnímáte je jinak, je to pro Vás těžší?

Pitvy dětí, ale i velmi mladých osob jsou vždy psychicky náročnější kvůli představě předčasně ukončeného života, ale jak jsme už řekl, emoce musí jít stranou a je třeba objasnit, co se stalo.

Objevil se u Vás někdy případ, který Vás skutečně šokoval? Stalo se, že byste někdy nebyl schopen vést či se zúčastnit nějaké pitvy?

Z oblasti pitev jsou to vždy případy úmyslného usmrcení osoby (vraždy) spojené např. se snahou pachatele zakrýt způsob usmrcení (např. spálení, zanechání těla, tak že pro pokročilé posmrtné změny je pitva znesnadněna) nebo totožnost (rozčlenění těla na části), a svést tak kriminalisty na nesprávné postupy. Někdy to bývají případy spojené s vystupňovanou agresivitou vůči oběti (pachatel si úmyslně vyhledával oběti fyzicky mnohem slabší a ubil je k smrti pro pár korun). Ve znalecké posudkové práci to byly případy vymáhání "výpalného" se zapálením a postřelením osoby, nebo vyhrožování vhození do vody s nohama zalitýma do betonu…… Nestalo se mi, že bych se nemohl účastnit nebo vést pitvu. Emoce jdou v takových otřesných případech vždy stranou a převládne profesionální zájem objasnit příčinu smrti, mechanismus vzniku poranění nebo závažnost poruchy zdraví tak, aby byl případ objasněn a pachatel mohl být postaven před soud.

Bál jste se někdy na pitevně?

Bát se musí člověk živých, ne mrtvých, ale o půlnoci by mě tam nikdo nedostal...

Doporučujeme
fakt.fakt ( 22. září 2017 12:08 )

Tihle fanatičtí pošuci, co tady ho tady vidí p. Peričeviče za každým nickem a vysmívají se a nadávají mu, se neštítí vyhrožovat ani jeho dětem.

zamyslete ( 21. září 2017 23:11 )

Já jsem prý taky Václav P., ti fanatičtí pošuci se ho tolik bojí, že ho vidí za každým nickem

dajka123 ( 21. září 2017 21:16 )

....vymysleli...

dajka123 ( 21. září 2017 21:08 )

Ti znalci mají jistě běžný plat znalců, ale tací co jsou placeni obhajobou za ty fiktivní posudky, které si vymyslely Matlach a Pilin tak jistě za to dostali královskou odměnu, z lásky k bližnímu svému by se veřejně tak neznemožnili. 😫

dajka123 ( 21. září 2017 20:59 )

Jedly

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud