Do Česka dorazila šílená hra, která navádí děti a náctileté k tomu, aby si ubližovali a páchali sebevraždy. Šíří se po sociálních sítích. Policisté prošetřují, zda nemá spojitost se smrtí patnáctiletých Veroniky Z. a Růženy C., které srazil vlak u Mlékojed, nebo se smrtí mladíka, který skočil z domu v Ostravě. Co o hře míní psychologové?
„Tvůrci hry jsou podlí, protože si jako cílovou skupinu vybrali mladistvé, a to za účelem potvrzování vlastního pocitu moci. Ve věku 13 až 19 let se rodí osobnost, mladý člověk si formuluje vědomě či instinktivně vztah k nejbližším lidem, k vlastnímu životu, světu a k životním hodnotám. V tomto období je psychika velmi křehká, zranitelná a ovlivnitelná.“
„Hra přitahuje mladé lidi tím, že nabízí dobrodružství, poznání a překročení vlastních limitů a zároveň nabízí vztah s autoritou. Možná v počátku hra působí tak, že administrátor projevuje o mladistvého zájem, mluví s ním a »naslouchá mu«. To jsou hodnoty, které mladistvé často přitahují a potřebují je naplňovat.“
„Nejlepší ochranou mohou být kvalitní vztahy jak s dospělými, tak s vrstevníky. Ochranou může být i společensky cílená podpora prožitkové pedagogiky ve volném čase, která uspokojuje potřeby mladých v jejich touze po dobrodružství i sociálním přijetí/žití vztahů s vrstevníky.“
„Tato hra je velice nebezpečná,“ říká psycholog Jiří Novák, který radí raději porušit právo na soukromí a dítěti »lustrovat« počítač, Facebook a mobil než o dítě přijít. „Děti a především teenageři jsou velmi emotivní, hledají stále nová dobrodružství. Proto experimentují s alkoholem, drogami, sexem. A láká je stále něco »většího«, hledají další dramatičtější zážitky a právě ve smrti vidí ještě extrémnější čin. A pokud se tato hra masově šíří sociálními sítěmi, přidávají se s tím, že budou za hrdinu, prostě to také »dají«,“ vysvětluje Novák.
Další skupina puberťáků se ke hře přidává z hlouposti. „Stačí, když se jich vrstevník zeptá: Už jsi hrál modrou velrybu? Je to podobné jako otázka: Už sis dal panáka, kouřil? Dítě si řekne, že když to zkusili kamarádi, jde do toho taky. Z nudy, nezájmu rodičů. A právě ten nezájem je velký kámen úrazu. V některých rodinách se s dětmi téměř nekomunikuje, a když, tak stylem: tady máš peníze a neotravuj. Proto se takové dítě přikloní k partě či sociální síti, kde tráví spoustu času a následuje slepě to, co tam vidí a co právě frčí,“ upozorňuje odborník na dětskou duši.
Co by podle něj mohl udělat rodič v případě, když má podezření, že jeho potomek hru hraje? „Zde bych se mu s čistým svědomím podíval do počítače či mobilu. Raději bych porušil právo na soukromí, než o dítě přišel. Pokud něco zjistíte v počítači, nebo má dítě nějaké jizvy či se chová nezvykle depresivně, obraťte se na odborníky. Volejte linky důvěry a ve vážnějším případě nechte dítě hospitalizovat na psychiatrii,“ doporučuje Jiří Novák.
7°C
Tak si to jdi hodit sám, takového deb ila rozhodně Škoda nebude