Matka zabité dcery: Se Silvinkou si chodím povídat!
Chtěli mít hromadu peněz a s nimi zmizet za hranicemi. To byl důvod, proč Michael Kutílek (†66) a Josef Kott (59) začali v roce 1990 vraždit. Kromě dvou mužů, které zastřelili a okradli, ale také ubodali dvě dívky, Silvii (†16) a Ditu (†16).
Proč zbavili života mladé holky, které při cestě na diskotéku kromě pár drobných neměly vůbec nic? Jeden z vrahů, Michael Kutílek, minulý týden ve vězení zemřel. Jeden deviantní sadista a druhý polyformní psychopat.
Tak označili sériové zabijáky při procesu soudní znalci. Není tady divu, že k tomu, aby Silvie Ladnová a Dita D. zemřely, postačila jediná věta jednoho lotra druhému: Ukážu ti, jak zacházet se ženskými.
Obě dívky nasedly 2. května 1990 do auta ke svým vrahům krátce poté, co tito spáchali v Nýřanech první mord. Neměly důvod se bát, Kott měl na sobě uniformu tehdejšího příslušníka Veřejné bezpečnosti.
V lese u Líšné na Rokycansku Kott vytáhl Ditu z vozu a ubodal ji. Silvie zatím prosila Kutílka, aby ji pustil. Ten ale řekl, že už je pozdě. Silvie chodila na karate, ale proti dvěma padouchům neměla šanci. Zvrhlíci ubodali i ji.
Kutílek s Kottem, kteří se poznali ve vězení, byli propuštěni v roce 1990 na základě amnestie tehdejšího prezidenta Václava Havla. Zabíjeli pár dnů poté, shodou okolnosti v den, kdy byl v Československu zrušen trest smrti. Matka Silvie napsala po vraždě své dcery Václavu Havlovi dopis s naléhavou prosbou, ať trest smrti obnoví.
„Prezidentská kancelář mi odpověděla, že nechápe, jak můžu být tak bezcitná, vždyť přece i takoví lidé, jako Kutílek a Kott, mají právo na život,“ vzpomíná Blanka Landová.
Místo na rozhraní Plzeňského kraje a středních Čech, kde Silvie a její kamarádka Dita zemřely pod rukama brutálních vrahů, působí ještě po 27 letech od tragédie děsivě. Je tu hrobové ticho, šumí jen vítr mezi stromy. Máma Silvinky tam nechala postavit pomníček a pravidelně svoji dceru navštěvuje. „Sednu si na pařez, povídám si s ní a brečím,“ řekla Blesku.
„Obecně lze říct, že obě diagnózy, agresivní sadismus a polyformní psychopatie, mají společné prvky. Tito lidé nemají v podstatě žádné zábrany, výčitky svědomí, jednají impulzivně a to, co je v tu chvíli napadne, prostě udělají, aniž by byli schopni si uvědomit všechny důsledky svého chování,“ vysvětluje psychiatr Jan Cimický.