Zlato a mince mu zabavili komunisti, ale zpět nic nedostane! Dědic neuspěl v dlouholetém sporu

Případ má kořeny v roce 1953. Tehdejší Lidový soud v Trenčíně rozhodl o propadnutí majetku dvou příbuzných a obchodních partnerů ve zlatnické firmě, a to včetně cenností. Kromě zlata určeného k tavbě v podobě cihel či úlomků to byly také zlaté a stříbrné mince, celkem více než 300 kusů.

Romský poklad za miliony: Po rodině vyvražděné v Osvětimi zbylo jen zlato! Vystavují ho v Brně

Okresní soud v Trenčíně v roce 1991 oba odsouzené rehabilitoval. Dědicové pak požádali bývalou Státní banku československou o vydání některých zabavených cenností, avšak neuspěli, a tak začal vleklý soudní spor.

Soudy v 90. letech nejprve žalobě nevyhověly. Podle zákona o mimosoudních rehabilitacích lze vydávat jen věci, které lze individuálně a nezaměnitelně určit, což není případ mincí ani zlata určeného k tavbě. Nastal však první zvrat v kauze a justice uložila slovenské národní bance jako nástupnické instituci povinnost vydat ekvivalentní množství drahého kovu v téže kvalitě, o jaké rodina přišla.

Další zvrat ovšem přinesl nález Ústavního soudu z roku 2013, který poukázal na rozpor zvoleného řešení s jinými, obdobnými kauzami. Dříve totiž justice v případě zlata a mincí podobný postup neumožňovala. Následovalo další kolo sporu a Obvodní soud pro Prahu 1 i Městský soud v Praze nárok dědice zamítly. Letos v létě jeho dovolání odmítl Nejvyšší soud, odůvodnění zpřístupnil v těchto dnech.

Obce odkupují od církve restituované pozemky. Odkládané stavby budou realita

Dědic původních majitelů ČTK v roce 2013 řekl, že délka sporu je obrazem soudnictví v Česku a na Slovensku a že národní banka je silný protihráč. Zlato pocházející z provozu firmy prý rodina schovala už před nacisty, nakonec ho zabavili komunisté. Oba zlatníci si pak také odpykali vysoké tresty odnětí svobody.