Šokující rozhovor o vrahovi z tramvaje č. 17: Manžel oběti promluvil
Vypadalo to, že to bude vražda, kterou se už nepodaří objasnit. Opak byl však pravdou. Muž (63), který zastřelil Danuši S. (†64) v tramvaji č. 17, se po dvou letech přišel na policii sám udat. Policie to oznámila i manželovi zavražděné Antonínu S. (66). Ten Blesku včera poskytl exkluzivní rozhovor.
Dva roky po tragickém zásahu do života obou manželů bychom mohli čekat zlomeného muže. Ačkoliv Antonín S. ve svém bytě na okraji Prahy zůstal sám, je už se vším srovnaný, k celému smutnému příběhu se postavil čelem a dnes už chce jediné, spravedlivý konec.
Jak jste se o přiznání pachatele dozvěděl?
„O přiznání toho člověka mě informovala policie.“
Přišla úleva, nebo na něj máte vztek?
„Dostavil se pocit jakéhosi uspokojení. Ne tedy z toho, že ho konečně mají, ale z toho, že věci jdou správným směrem.“
A teď po prvních dnech od jeho přiznání?
„Moc si přeju, aby v té cestě pokračoval. Mám na mysli to jeho hnutí svědomí.“
Na váš život už jeho přiznání vliv nemá?
„Nepochybně jsem rád, že se vrah přihlásil. S tou situací už jsem se vyrovnal dávno. Bylo to těžké, samozřejmě, ale povedlo se.“
Dokážete si představit, že byste měl možnost se s vrahem manželky setkat tváří v tvář?
„Kdybych měl možnost s tím vrahem mluvit? Do budoucna to nevylučuji. Teď na to ještě ale není doba. Probíhá vyšetřování a ty věci kolem toho, on má před sebou dost těžké období... Bude nějaký soud, bude nějaký trest... Kdyby někdy v budoucnosti projevil zájem mě kontaktovat, tak to neodmítám. Co bych mu ale řekl, to si nechám pro sebe.“
K přiznání pachatele přivedlo svědomí. Co si o tom myslíte?
„Člověk, který spáchá takový hrozný čin, by měl mít nějaký problém se svědomím. On to tak měl, jak se píše i v Blesku. Takže mám pocit uspokojení z toho, že věci se vyvíjejí tak, jak by měly.“
Že spravedlnost funguje?
„Když někdo něco provede, tak by z toho měl něco vyvodit. On se dopracoval k postoji, který bude mít velký vliv na jeho život. Usoudil, že dál to nejde. Jsem rád, že se to stalo, ne z pomstychtivosti – to se mě netýká. Otázka trestu a tak – to je věc stát versus pachatel.“
Byl jste třeba po jeho přihlášení se na hřbitově za ženou?
„Na hrobě manželky jsem kvůli jeho přiznání nebyl, nejsem duchař. Já nečekám nějakou satisfakci, jen že bude spravedlnosti učiněno zadost.“
Jste připravený na soud a další průběh vyšetřování s tímto mužem?
„Ten člověk mně není nic dlužen. Já jsem mu dávno odpustil. Je to těžké, ale jde to. Necítím vůči němu žádnou zášť. Ze srdce mu přeju, aby pokračoval v tom, co začal tím vydáním se spravedlnosti. Bude k tomu mít dost času a příležitostí.“
vrahoušovi je třeba pořádně nakopat kulky a vykastrovat ho zaživa, lotra!