Strach na Modravě: Došlo v ní ke třem skutečným vraždám!

„Sledujeme seriál Policie Modrava, i když jsme se k Vám chtěli vydat na kole, tak máme strach o bezpečnost. Protože v seriálu jsou samé mordy a dělají to lidé z Vašeho okolí. Tak jsem ráda, že aspoň televize nám ukáže, jak to tam doopravdy máte.“ – Takový dopis dostal na mail Obecního úřadu Modrava starosta této šumavské obce Antonín Schubert.

Televizní diváci v Česku si velmi často ztotožňují herce s jejich rolemi, stejně tak seriálová místa se skutečnými. A tak se hlavně na sociálních sítích začalo psát, že na Modravě se vraždí a není tam bezpečno!

Takové obavy se objevily i v elektronické poště Obecního úřadu Modrava, potvrdil Blesku starosta Schubert. Skutečnost v Modravě, perle Šumavy, je ale úplně jiná. Naposledy se tam vraždilo ve 30. letech minulého století.

„Mohu vás ujistit, že je zde krásně a v porovnání s jinými oblastmi České republiky bezpečno,“ řekl nám starosta Modravy Antonín Schubert. Uvedl, že tady žije 40 let a za tu dobu se v Modravě a jejím okolí nikdy nestal žádný násilný trestný čin.

Jitka z Discopříběhu se svěřila: Miminko jsem našla mrtvé v postýlce!

Tři mordy stačí…

K jedinému případu vraždy došlo v tomto místě Šumavy ve třicátých letech minulého století. Četníci tehdy nevyšetřovali jedinou vraždu, ale hned tři mordy najednou. Ke třem záhadným úmrtím došlo během let 1931 až 1933 v jednom domě, v chalupě rodiny Gruberových na Filipově Huti, která leží mezi Kvildou a Modravou.

Četníci ale případ začali vyšetřovat až po nalezení třetí mrtvoly. I když místní na ledacos upozorňovali, úřady byly dlouho nečinné. Při vyšetřování byla hned od počátku podezřelá snacha původního majitele domu Karla Grubera staršího, Emilie.

Karel Gruber se svou ženou žil na nevelkém statku u lesa. Měl velmi početnou rodinu. Dva synové – Adolf a Jan se odstěhovali a měli svá hospodářství na vedlejších gruntech. Dcera se provdala mimo Šumavu.

Tragédie kadeřnice Jitky z Discopříběhu: Po smrti dítěte jí selhalo srdce!

Na statku u Gruberů zůstal syn František s ženou Emilií – dvě hlavní postavy příběhu –, dále Richard – ten byl ze všech nejmladší – a dva postižení bratři – tělesně handicapovaný a na lůžko upoutaný Karel a mentálně retardovaný Emil.

Ti zůstali starými mládenci v otcovské chalupě, kterou zatěžovali doživotním výměnkem. Právě tento výměnek byl podle tehdejších novinářů, četníků i soudců v rodině největším jablkem sváru.

Podezřelá úmrtí

Jako první velmi náhle zemřel Karel Gruber mladší, o rok později, v roce 1932, Karel Gruber starší. Již tehdy, hlavně místní, ukazovali na nejstaršího syna Františka, který byl dědicem celého statku. Nic se ale nedělo ani po smrti otce Karla staršího. Karel Gruber starší byl pochovaný na hřbitově na Kvildě a na čas řeči ustaly.

Náhle onemocněl syn Emil, který za velikých bolestí žaludku a stálého zvracení zemřel. Zničehonic, jako předtím jeho otec a bratr. Přivolaný lékař dr. Kunz z Kvildy neměl dostatek důkazů k nařízení pitvy, a tak bylo pohřbeno i tělo Emila. Ve vsi se ale o smrti všech tří Gruberů dále veřejně a nahlas mluvilo.

Náhlá smrt a nečekané těhotenství: Policii Modravu ženou vpřed 2 miliony diváků

Když Filipovu Huť navštívila četnická hlídka ze Srní, zdejší lidé veřejně obvinili chalupníka Františka Grubera z trojnásobné vraždy a vše se dalo do pohybu. Vyšetřování, soud a zájem tisku. „Chalupník František Gruber ve Filipově Huti jest znám jako člověk chamtivý. Nyní se ve strašném případě ukázala jeho chamtivost a ziskuchtivost v plné nahotě,“ psalo se v Sušických listech.

„Loňského roku zemřel jeho otec a již tenkrát se ve Filipově Huti a v okolí mezi lidmi šuškalo, že smrt starého Grubera není přirozenou, že jeho náhlý skon není jen tak sám od sebe. Že byl starý Gruber mladým tráven, aby syn zdědil celý majetek,“ to je jen další výňatek z tehdejších Sušických listů.

Otrava arzénem

Klatovská pátračka zatkla Františka i jeho manželku, ostatní příbuzní byli vyšetřováni na svobodě. Soudně byla nařízena exhumace všech tří mrtvol a následná pitva prokázala vraždu všech tří Gruberů – otrava arzénem nasypaným do jídla.

Hned zpočátku vyšetřování se podezření stočilo na manželku Františka Grubera, Emilii, která byla prý snad ještě větší držgrešle než Werichova lakomá Barka. V novinách se psalo o tom, že v momentě, kdy převzal chalupu po otráveném otci syn František se svou ženou Emilií, nechtělo se jí oba své švagry živit a na jídle pro ně šetřila.

Slabomyslný bratr Emil prý často chodil prosit o jídlo své sourozence Adolfa a Jana, kteří měli svoje hospodářství vedle. Časté výstupy, hádky a hrubé zacházení byly jen přirozeným vyústěním. Při vyšetřování oba manželé argumentovali, že doma nemají nic, čím by mohli trávit.

Při domovní prohlídce ale našli četníci několik pytlíků s jedem. Emilie se bránila, že na toto si nevzpomněla, protože se jedná o prostředky používané při hubení hlodavců a hmyzu.

Odsouzená k smrti

Porota ale na to ohledy nebrala a zcela jednomyslně označila za pachatele a strůjce celého činu Emilii Gruberovou a poslala ji na smrt. Porotci odsoudili jako zvláště zavrženíhodný její motiv, kdy zabila tři své blízké příbuzné výhradně kvůli penězům.

Její manžel František byl naopak viny zcela zproštěn a mohl se vrátit na svůj statek do Filipovy Hutě. Zdálo by se, že se nad Emilií zavřela voda, ale vůbec to není pravda! Jeden z největších znalců staré Šumavy, učitel, sportovec, osmdesátiletý písmák Emil Kintzl, objevil skutečnost, že vše mohlo být jinak.

O temný případ se dlouhodobě zajímal a objevil klíčové svědectví Eduarda Steuna, který své mládí prožil v 50. letech na Horské Kvildě, kde se poznal s tehdy čerstvě propuštěnou Emilií Gruberovou osobně.

Poznali jste hvězdu Policie Modrava: Je to bývalý hokejista!

Doma služkou

„Rodiče Emilie Gruberové, manželé Lukschovi a jejich syn Karel podali po vynesení rozsudku stížnost do prezidentské kanceláře. Popsali, v jakých podmínkách Emilie Gruberová na Filipově Huti žila,“ popisuje Emil Kintzl.

Podle nich si z Emilie udělal starý Gruber doslova služku, která se musela starat úplně o všechno, a nejvíce práce měla právě s jeho postiženými syny. „Starý Gruber na ni jenom řval, a když její manžel nebyl doma, tak od něho občas schytala pár facek i kopanců,“ vypráví Kintzl.

Jako mladá žena musela těžký život snášet, dobře si uvědomovala, že oba švagry bude mít na krku až do konce života. „Takové břemeno nemohla psychicky unést a začala postupně s jejich likvidací tak, jak to bylo u soudu popsáno. O peníze jí ale nešlo. Chtěla se zbavit hrozného životního břemene. Nežádali pro ni odpuštění, chtěli pochopení a snížení trestu,“ vysvětluje Kintzl.

Dostala milost

To se jim nakonec povedlo a T. G. Masaryk jí těsně před svou abdikací udělil prezidentskou milost a trest se jí změnil na doživotí. Po smrti prezidenta Klementa Gottwalda v roce 1953 a nástupu Antonína Zápotockého se na ni dokonce vztahovala prezidentská amnestie a díky ní se Emilie dostala na svobodu. Rodina Gruberů již byla z Filipovy Hutě odsunuta, a tak se vrátila na Horskou Kvildu, kde ještě žil její otec Karl Luksch i bratr stejného jména.

„Pracovala v lesních školkách a jako malý chlapec jí rád pomáhal Eduard Steun. Nosil a podával sazenice, a tak paní Gruberovou dobře poznal,“ uvádí Emil Kintzl. Byla prý zakřiknutá, plachá, málomluvná, ale v očích dítěte hodná žena.

Podle toho, co se o ní na Horské Kvildě říkalo, byla chudák, kterému život přichystal tento strašlivý osud jen proto, že se kdysi velmi zamilovala do Franze (Františka) Grubera.

Policie Modrava: Tohle jste o hercích ze seriálu možná nevěděli

Trpěla už častými záchvaty kašle a vysokého věku se nedožila. „Údajně zemřela koncem padesátých let a byla pochována na později komunisty zdevastovaném hřbitově na Kvildě,“ uzavírá Emil Kintzl.

Skutečný Emil Kintzl

V seriálu Policie Modrava se objevuje postava jménem Emil Kintzl. Hraje ji Ladislav Mrkvička. Režisér a scenárista seriálu Jaroslav Soukup se nechal inspirovat postavou legendárního Šumavana Emila Kintzla a vložil ji i do seriálu.

Jedná se o jedinou postavu, která přijala i jméno reálného člověka. „Svůj reálný předobraz mají také postavy prodavačky Katky Nováčkové a hotelové recepční Marie Bláhové, pro které byla volnou inspirací prodavačka z konzumu v Srní a dlouholetá recepční Hotelu Srní,“ uzavírá režisér Jaroslav Soukup.