8°C
VIDEO: Strážník - anděl zachránil už pět lidských životů!
Už celkem pětkrát strážník Pavel Janouš přispěl k záchraně lidského života. Naposledy letos v březnu. Mezi strážníky je tak jednoznačným rekordmanem a bez nadsázky přezdívaný andělem.
Janouš už loni obdržel od ředitele pražské městské policie Eduarda Šustera medaily za záchranu života. „Jsem na to hrdý, že v řadách pražské městské policie pracují lidé, jako je kolega Janouš. Svojí profesionální prací a přístupem je velkým vzorem dalším strážníkům. Za letošní profesionální zákroky bude opět oceněn medailí spojenou s finanční odměnou“, uvedl tehdy Šuster.
Za minulý rok "nastřádal" Janouš tři zachráněné životy. Letos už má na kontě dva. Poslední případ záchrany se odehrál toto úterý kolem desáté hodiny ráno. Janouš prováděl běžnou hlídkovou činnost v okolí Vrchlického sadů a budovou Hlavního nádraží. Právě před nádražím si na lavičce povšiml ležícího muže, který vypadal, že nedýchá. Ihned k němu přistoupil a zkoušel na něj mluvit.
Protože muž na verbální projevy nereagoval, zkusil mu nahmatat tep. Ten nebyl rukou hmatatelný. Proto u muže okamžitě zahájil nepřímou srdeční masáž. Zároveň si prostřednictvím radiostanice přivolal na pomoc autohlídku městské policie. V masáži srdce pokračoval do doby, než muž začal dýchat sám. O deset minut později si převzala muže záchranná služba a převezla ho do jedné z pražských nemocnic.
Děkovný email
Minulou středu navíc obdržel ředitel městské policie e-mail, ve kterém občan děkoval strážníkovi, který v době svého osobního volna poskytl profesionální první pomoc ženě, která zkolabovala ve vagónu metra. Ženě, kterou cestující vynesli z vlakové soupravy ve stanici metra Opatov, poskytl nepřímou srdeční masáž. Na dotaz občana, kde se tomu naučil, skromně odpověděl: „Jsem strážníkem a pracuji u pražské městské policie.“
Témata:
Související
Tak je to správně
, né nasazovat botičky, nebo vybírat pokuty od člověka, který nezná město a navigace jej zavede do zákazu vjezdu. Všimla jsem si toho, couvala jsem, omyl jsem vysvětlila, navigaci ukázala, ale ti dva žádné pochpení, nic, jen tupé opakování toho, co jsem věděla i bez nich, že jsem v zákazu. Navíc mě viděli přijíždět, takže věděli, že jsem se nikde nezdržela....Stalo se mi to ve Žďáru nad Sázavou a řeknu vám, že tam ně neuviděj ani náhodou. Nic si tam nekoupím, na oběd nebo kafe nezajdu a do knihkupectví se nepodívám, ačkoliv je to moje oblíbené místo, ať jsem kdekoliv.